» Databáze dopravních spojení «
V roce 2006 byla poprvé připravena Databáze dopravních spojení (tj. databáze pro vymezování spádových území dopravní obslužnosti) pro potřeby Integrovaného informačního portálu MPSV ČR a další činnosti MPSV a ÚP. V roce 2008 byla rozšířena o další údaje. O výběr údajů z databáze je možné požádat řešitele projektu nebo Ing. V. Pecku z MPSV. Databáze se aktualizuje po každé zásadní změně jízdních řádů (avizované termíny změn). Poslední aktualizace proběhla k 13.6.2011. Struktura výsledné tabulky DOJEZD (PDF)
Čísla spojů se vážou na výpis spoje uložený samostatně. Z existence čísla spoje zpět lze snadno odvodit existenci spojení veřejnou dopravou zpět ze zaměstnání do domovské obce. Databáze je omezena pouze na záznamy, kde některý z časových údajů „doba“ je kratší než 90 minut. Vyhledávání spojení probíhalo pouze na úrovni obcí (tedy mezi hlavními stanicemi v obcích startu a cíle), spojení jsou zjišťována pro dojížďku na 6., 7., 8., 14. a 22. hodinu. K vyhledání spojení mělo být využito jízdních řádů autobusových a vlakových spojení, není zahrnuto využití místní dopravy.
Nově je prováděn export dat pro UP a analytické potřeby MPSV ve formě DBF tabulky doprava.dbf se strukturou uvedenou v tabulce 22. Tabulka je ukládána do adresáře DATA\DOPRAVA\AKTUALNI. Tabulka obsahuje celkem 32 atributů. Pro napojení ke geografickým datům je připraven atribut KOD, který obsahuje kód analyzované obce. V ostatních sloupcích jsou uvedeny absolutní počty dostupných obcí či počty existujících spojení splňující různá kritéria, jejich detailní vysvětlení je uvedeno v tabulce níže. Tato data lze použít pro stanovení dostupnosti jednotlivých obcí.
V řadě případů však uvedené absolutní počty nelze bezprostředně použít. Situace jednotlivých obcí jsou obtížně porovnatelné z důvodu různé geografické polohy (blízkost státních hranic, pohoří, vodstvo apod.). Pak je nutné tyto hodnoty relativizovat. K tomu je vhodné využít atribut OBCI100, který obsahuje celkový počet obcí do 100 kilometrů vzdušnou čarou od dané obce. Důvodem je skutečnost, že vyhledávání dojížďky do jednotlivých obcí je prováděno pro všechny tyto obce. Výpočet relativní hodnoty dostupnosti pak zajistí rozsah hodnot od 0 do 100 %, který odpovídá relativnímu množství dostupných obcí. Tento výpočet není automatizovaně realizován (není v DBF) a proto si ho musí každý uživatel samostatně vypočítat.
Výpočet relativní hodnoty dostupnosti
Data v tabulce lze rozdělit na 6 částí. První část tvoří sloupce obsahující počty obcí, ze kterých je možné dojet do analyzované obce na časy začátků pracovní doby (6:00, 7:00, 8:00, 14:00 a 22:00) (DOBCI6, DOBCI7, DOBCI8, DOBCI14, DOBCI22). Z těchto hodnot je možné jejich relativizací získat procentuální podíl obcí do 100 km odkud je možné dojet do dané obce na dané hodiny (vyšší hodnoty odpovídají lepší situaci dostupnosti obcí), resp. odečtením této hodnoty od 100 % lze zjistit procentuální podíl obcí, ze kterých je daná obec nedostupná (vyšší hodnoty odpovídají naopak špatné situaci). Lze tedy např. zjistit, jaká je situace obce z pohledu zaměstnavatele v obci, kterého zajímá, odkud mohou jeho zaměstnanci dojíždět. Druhou část tvoří atributy s počty obcí, ze kterých je možné dojet do analyzované obce na dané hodiny a navíc odtud existuje zpáteční spojení po konci pracovní směny (DOBCI6Z, DOBCI7Z, DOBCI8Z, DOBCI14Z, DOBCI22Z). Pokud se tyto hodnoty vztáhnou opět k atributu OBCI100 dle výše uvedeného vzorce, vypočítají se procentuální podíly dostupných obcí s existujícím zpátečním spojením.
Pokud použijeme příklad se zaměstnavatelem v obci, můžeme nyní určit, z kolika obcí mohou zaměstnanci dojíždět a také se vhodně vracet zpátky do svého bydliště. Rozdíl proti první skupině hodnot ukazuje, z kolika obcí sice existuje vhodná možnost dojet do zaměstnání na danou hodinu, ale již není zajištěno vhodného spojení zpět.
Třetí část je složena z atributů, které kvantifikují počty dostupných obcí, kam je možné dojet z dané obce opět na začátky pracovních směn. Jedná se tedy o opačný směr ke sloupcům z první části. Rovněž interpretace relativních hodnot odpovídá výsledkům z první části – procentuální podíl dostupných obcí do 100 km na dané hodiny (vyšší hodnoty odpovídají lepší situaci dostupnosti obcí), resp. odečtením této hodnoty od 100 % lze zjistit procentuální podíl nedostupných obcí (vyšší hodnoty odpovídají naopak špatné situaci). Tedy např. umožňují posoudit situaci obce z pohledu bydliště zaměstnance, který se zajímá do kolika obcí může dojíždět veřejnou dopravou.
Čtvrtou část tvoří atributy s počty dostupných obcí na analyzované hodiny, odkud existuje zpáteční spojení po konci pracovní směny do analyzované obce. Pokud se tyto hodnoty vztáhnou opět k atributu OBCI100 dle výše uvedeného vzorce, vypočítají se procentuální podíly dostupných obcí. Výsledek ukazuje např. na situaci z pohledu rezidenta, který chce vědět do kolika obcí může vyjíždět veřejnou dopravou na dané hodiny a také se po skončení práce vrátit vhodným způsobem zpátky do bydliště. Poslední dvě části tvoří atributy DPOCET5_6 (a další, resp. VPOCET5_6 a další) uvádějící počet dopravních spojení v daný hodinový interval. Řada ukazatelů dostupnosti využívá právě uvedené počty spojení. Pochopitelně větší počet spojení ukazuje na lépe zajištěnou dopravu do nebo z obce.
Schéma typu vysílač a přijímač
Kromě těchto relativních hodnot je možné také využít rozdílů, kdy se od sebe odečtou hodnoty pro identické hodiny z dat v první (DOBCIx) a třetí části (VOBCIx), resp. z druhé (DOBCIxZ) a čtvrté (VOBCIxZ). Získané hodnoty identifikují obce, které jsou z dopravního hlediska spíše typu (je možné dojet z většího počtu obcí, než je počet obcí, kam je možné z obce vyjíždět), rozdíl bude kladný. Pokud tento rozdíl bude naopak záporný, pak se jedná o obec typu vysílač (možné vyjet do většího počtu obcí, než je počet obcí, ze kterých se dá do dané obce dojíždět).
Vzorec rozdíl