Disertační práce


Analýza možností využití kvartérní geologické stavby Ostravské pánve a okolí pro inženýrskogeologické účely

Autor: Ing. Jan Kubáč

Školitel: doc. Ing. Igor Ivan, Ph.D.

Studijní program: Geologické inženýrství

Obor: Geologické inženýrství

Celý text práce ke stažení.

Cílem disertační práce byla analýza možností využití kvartérní geologické stavby Ostravské pánve a okolí pro inženýrskogeologické účely realizována vytvořením mapy vhodnosti pro zakládání staveb dle výpočtové únosnosti pomocí nově zjištěných informací z překryvných analýz mapy rajónování s kvartérní mapou. Geologická stavba horninového masívu byla propojena s hodnotami výpočtové únosnosti dle četnosti vzorků určitých základových půd v jednotlivých inženýrskogeologických rajónech. Navíc se tyto zjištěné informace propojily s nejvýznamnějšími geodynamickými procesy, které byly na tomto území zaznamenány. Mapa vhodnosti pro zakládání staveb byla rozdělena do třech kategorií na základě hodnot tabulkové výpočtové únosnosti. První kategorie (výpočtová únosnost menší než 100 kPa), která je nevhodná pro zakládání zabírá 24,4 % (12 534,0 ha) území. Druhá podmínečně vhodná kategorie (výpočtová únosnost 100 až 200 kPa) představuje největší část zájmového území s 53,9 % (24 626,1 ha). Nejvíce pozitivní variantu z pohledu zakládání představuje třetí vhodná kategorie (výpočtová únosnost větší než 200 kPa) s 18,7 % (8 547,4 ha). Další část disertační práce se věnuje porovnání a kvantifikaci širšího zájmového území plošného rozšíření geologických těles dle mapy rajónování a kvartérní mapy. Na základě tohoto širšího zájmového území bude možno v budoucnu vytvořit také podobné mapy vhodnosti nebo jiné analytické inženýrskogeologické účelové mapy, které využijí vektorového zpracování inženýrskogeologických map rajónování a geologických map čtvrtohorních pokryvných útvarů.

Klíčová slova: kvartérní geologická stavba, inženýrskogeologické účely, překryvná analýza, výpočtová únosnost

Úvod a motivace práce
Cílem disertační práce je analýza možností využití kvartérní geologické stavby Ostravské pánve a okolí pro inženýrskogeologické účely realizována vytvořením mapy vhodnosti dle výpočtové únosnosti pomocí nově zjištěných informací z překryvných analýz mapy rajónování s kvartérní mapou. Uvedený hlavní cíl bude naplněn realizací dílčích cílů, které jsou definovány v kapitole cíle disertační práce.
V Ostravské glacigenní pánvi je situována nejbohatší a nejvariabilnější kvarterní geologická stavba v České republice.
Byly zde zpracovány geologické mapy čtvrtohorních pokryvných útvarů v měřítku 1:25 000. V těchto mapách jsou zpracovány plochy jednotlivých geologických prostředí vymezených na stratigrafickém základě, geologické hranice, projevy geologické činnosti (sesuvy), geofaktory životního prostředí (staré zátěže, deponie), základní strukturně geologické prvky (vrásy a disjunktivní struktury, významné fotogeologicky zjištěné prvky), linie geologického řezu, jednotlivé vrty a důležité lokality (chráněné přírodní objekty, prameny a další)
Zároveň se v tomto území nacházejí mapy inženýrskogeologického rajónování, které jsou v měřítku 1:50 000. Tyto mapy obsahují plošně vymezené územní jednotky inženýrskogeologického rajónování (regiony, oblasti, rajóny s podrajóny a okrsky), hranice horninových a územních jednotek, hydrogeologické poměry, geodynamické jevy, nerostné suroviny, lokality pro skládky tuhého komunálního odpadu, chráněná území, tektonické linie a vytěžené prostory.
Motivací práce je upřesnění a optimalizace modelu inženýrskogeologických poměrů, které se zde nachází. Existence geologických map čtvrtohorních pokryvných útvarů a jiných doplňkových