Příběhy našich absolventů


Antonín Orlík

1. Můžete prosím krátce představit sám sebe a svoji práci?

Je mi 41 let a Geoinformatiku na VŠB jsem se rozhodl studovat až po několika neúspěšných pokusech studia náročnějších oborů nebo vysokých škol. Jelikož jsem jako středoškolák navštěvoval strojírenské učiliště v oboru mechanik-elektronik, nebylo pro mě studium na VŠ procházkou růžovou zahradou. Nakonec jsem, s odstupem času, nedávno dokončil i studium doktorské v oboru Geoinformatika. Samotná kariéra pro mě začala krátce po dokončením studia magisterského, kdy jsme se s dalšími čtyřmi kolegy snažili rozjet svou vlastní firmu zabývající se GIS. Nezkušenost a příliš ambiciózní plány byly ale špatnou kombinací k tomu, aby byly naše snahy naplněny a po brzkém nezdaru jsme se každý rozprchli do různých firem a organizací. Za ta léta jsem vystřídal poměrně dost pracovišť, získal mnoho potřebných zkušeností a pochopil jsem, že se v pozici zaměstnance necítím příliš komfortně. Proto jsem se rozhodl oživit některé mé starší myšlenky a projekty, což vyústilo nejprve v částečné podnikání na živnostenský list a později, po dílčích úspěších, v založení společnosti GeoCzech, Inc. (http://geoczech.org) se sídlem ve Spojených státech. Nyní již společnost úspěšně funguje 2 roky – i když zatím fakticky nemá žádné zaměstnance, jelikož je mnoho služeb řešeno formou outsourcingu. Vždy mě bavilo zpracování dat (zejména těch z GIS) a automatizace procesů – a právě to je hlavním předmětem mého podnikání. Nyní mám dostatek prostoru a příležitostí k tomu, abych realizoval své další myšlenky a zároveň měl i dostatek času pro svůj soukromý život – kterým je především má rodina.

2. Jak bylo pro vaši kariéru důležité studium geoinformatiky na VŠB-TUO a jak vás připravilo na praxi?

Během studia geoinformatiky jsem mnoho předmětů považoval za zbytečné a neužitečné. Např. Databázové systémy – “K čemu jsou databáze? Kdo je dneska používá. Naprosto zbytečná věc!” – říkal jsem si tenkrát (smích). Dnes se bez znalosti databázových systémů neobejdu – tvoří základ všech systémů a je téměř nemyslitelné cokoliv smysluplného realizovat bez dobře navržené databáze. Nebo Podnikatelství, či Ekonomika – “Na to jsou přece programy, to nemusím znát. Stejně se to pořád mění a co potřebuji mi najde Google.” – to je pravda samozřejmě jen částečně… Pro mou kariéru bylo asi nejpřínosnější programování. Dá se říct, že s programováním jsem se setkal až v rámci studia na VŠB a samostatně jsem začal něco programovat až v rámci diplomové práce. Tenkrát jsem pochopil, jak je to fajn, když může některé věci za mě dělat nějaký skript – a když mu podstrčím jiná data, udělá to stejně dobře a rychle i pro ně. Nikdy jsem o sobě netvrdil, že jsem dobrý programátor, ale jsem schopen použít programovací jazyk k tomu, abych dosáhl toho, co potřebuji – a to je důležité! Až později pak člověk zjistí, že ten programový kód nemá koncipovaný zrovna nejvhodněji a chtělo by to předělat, ale o tom programování je. Osobně jsem si oblíbil jazyk Python – zejména pro jeho jednoduchost a univerzálnost. Co jsem nesnášel, stejně asi jako většina mých spolužáků, tak kontroly projektů, kdy jsme museli před ostatníma prezentovat postup či výsledky svých semestrálních projektů nebo diplomových prací. Člověk si vždycky myslel, jak to má dobře připravené a pak schytal přede všemi “kartáč”. Když se na to dívám zpětně, tak i když někdy ta kritika ze strany pedagogů byla neoprávněná nebo bazírovali na nepodstatných věcech a ty důležité přehlíželi, má právě toto člověka naučit připravit se na praxi. V praxi se děje mnoho nespravedlností a člověk se musí naučit se s nimi vypořádat. Studenti se musí proto naučit přijímat kritiku a efektivně si s ní poradit – a ne se tvářit ukřivděně a zaskočeně. Pamatuji si, že někteří mí kolegové na prezentacích vyloženě vařili z vody, ale byli natolik přesvědčiví a uměli to podat tak, že nikdo neměl žádnou připomínku. Umět prodat sám sebe je v praxi velmi důležité – já sám s tím mám problémy a tak raději nikde moc veřejně nevystupuji.

3. Co byste doporučil dnešním uchazečům o studium na vysoké škole?Uchazečům o studium především doporučuji, aby si vybrali obor, který je zajímá, ale zároveň který bude perspektivní i v budoucnosti – a tím geoinformatika rozhodně je! Prostorová data, jejich zpracování, analýzy a vizualizace se provádějí prakticky ve všech oblastech lidské činnosti – a pokud ne teď, tak jednou určitě ano. Stávajícím studentům pak doporučuji nevzdávat studium po pár prvních neúspěších a být vytrvalý – já jsem to málem zabalil v druháku kvůli fyzice, ale pak mě rodiče přesvědčili, abych opakoval ročník a jsem jim teď za to neskutečně vděčný! Nebojte se realizovat své myšlenky a něco tomu obětujte – úspěchy se nedostavují samy od sebe. Vydržte a dotáhněte to do konce! Někteří lidé čekají, že se o ně někdo postará, že dostanou skvělou pracovní nabídku, ale nic pro to nedělají. Domnívám se, že vysokoškoláci jsou ti, kteří by měli vytvářet nová pracovní místa, vymýšlet nové věci a posouvat svůj obor někam dále. Nenechávejte věci náhodě a začněte něco dělat pro svou budoucnost už teď – jednou se vám to může bohatě vrátit…

Jan Brothánek

1. Můžete prosím krátce představit sám sebe a svoji práci?

Dobrý den, mé jméno je Jan Brothánek a pracuji pro MV – generální ředitelství HZS ČR. Pozice, kterou zde zastávám je vedoucí oddělení rozvoje a projektového řízení na odboru komunikačních a informačních systémů. Má pracovní náplň se dotýká rozvoje informačních systémů provozovaných HZS ČR a mezi ty největší patří geografický informační systém
HZS ČR, který se prolíná širokým spektrem činností sboru. Což je na příklad příjem tísňového volání, operační řízení, statistické analýzy a mnohé další činnosti.

2. Jak bylo pro vaši kariéru důležité studium geoinformatiky na VŠB-TUO a jak vás připravilo na praxi?

Studium geoinformatiky na VŠB-TUO bylo pro mou pracovní kariéru dobrým odrazovým můstkem, kdy jsem jako absolvent byl schopný naskočit do pracovního světa geoinformatiky / ICT, poměrně bez nutnosti se učit se mnoho nových věcí, což už v zaměstnání jde vzhledem k volnému času podstatně hůře než v průběhu studentských let.

3. Co byste doporučil dnešním uchazečům o studium na vysoké škole?

Mé doporučení je rozhodně se nevyhýbat předmětům spojených s programování, databázemi a serverovými technologiemi. Tyto záležitosti jsou elementární pro úspěšné vybudování
a provozování každého GISu a navíc jsou to znalosti, které mohou kandidáta na pracovní místo v oblasti GIS/ICT posunout na vyšší úroveň oproti „konkurenci“.

Alexandra Jarná

Alexandra Jarná

1. Můžete prosím krátce představit sám sebe a svoji práci?

Volám sa Alexandra Jarná, po ukončení bakalárskeho štúdia som dostala možnosť študovať 1 rok v štúdijnom programe Erasmus v Trondheime na NTNU. Počas tohto roka som sa rozhodla k povinným predmetom pridať čo možno najviac nových predmetov z oblasti fyzickej časti (geológia, hydrologia, oceanografia,…). To v záujme možnosti širšieho uplatnenia sa na českom a slovenskom, ale samozrejme aj nórskom trhu práce. Po tomto roku som pokračovala a dokončila inžinierske štúdium na oboch univerzitách. Moja diplomová práca bola o GIS a geológii. Odvtedy pracujem v Nórskej geologickej službe NGU. Od marca budem zároveň po dobu štyroch rokov na inštitúte geografie na NTNU pracovať na svojom PhD s témou Machine learning, automatic classification of landforms. Pre moju kariéru bolo ukončenie inžinierskeho štúdia v Ostrave kritické, bez neho by som dnešnú prácu určite nedostala. Samozrejme, štúdium ma významne pripravilo na dnešnú prácu. Pracujem v oblastiach, o ktorých som sa na VŠB (VŠB-TUO) učila. A ako v každej práci, znamená dodatočná prax pochopenie a použitie toho, čo sa človek za tie roky naučil. 

2. Jak bylo pro vaši kariéru důležité studium geoinformatiky na VŠB-TUO a jak vás připravilo na praxi?

Určite. Geografia, mapy, kartografia a PC ma vždy zaujímali. Začala som s GIS v Košiciach, a keďže som počula, že v Ostrave je GIS v tom čase na oveľa lepšej úrovni, prestúpila som po roku na VŠB-TUO.

3. Co byste doporučil dnešním uchazečům o studium na vysoké škole?

Študujte , študujte a študujte … Rozšírte si obzory, zoberte si predmety navyše a určite vycestujte ako najviac to je možné. I keď si myslíte, že sa učíte kopec nepotrebných vecí, budete neustále prekvapení, že toto je vlastne to, čo ste sa niekedy učili na skúšky. Ja som dnes vďačná za všetko, čo som sa vďaka učiteľom na Katedre geoinformatiky naučila a  tieto vedomosti dokážem predávať dnešným študentom na NTNU už 3 roky.​​

Miroslav Umlauf

1. Můžete prosím krátce představit sám sebe a svoji práci?

Ke GIS jsem se dostal kolem roku 1999 fintou vedoucího oboru, který na prezentaci pro zájemce vytáhl hru SimCity, prý ukázku GIS. Nadchlo mě to. Jak by dnes řekla moje žena, tvé milované nuly, jedničky, a barvičky. Nicméně kolem roku 2000 byl obrovský rozvoj internetu a každý, kdo uměl v té době trochu HTML, mohl dělat “web byznys”. Při studiu i po dokončení mě to hodně ovlivnilo, a po mnoho let jsem se věnoval výrazně více tvorbě stránek, než GIS. Až do vyhoření před cca osmi lety, kdy v mém životě nastal velký zlom. V té době jsem poznal moji ženu, která mě vytáhla do Austrálie. V hlavě jsem měl jasné rozhodnutí, že chci začít znova a lépe, v oboru GIS. S velkým štěstím (díky Pavle), jsem šel na pohovor, jehož výsledkem byla pracovní víza pro Austrálii a GIS pozice pro konzultační firmu v oboru podzemních vod při těžbě nerostných surovin. Velmi jednoduchá práce, zejména tvorba map pro environmentální studie a prediktivní modely podzemních vod. Pro zábavu jsem si ji začal komplikovat skripty pro transformaci dat mnoha roztodivných formátů a kvalit, kterými nás těžařští klienti jako Rio Tinto, BHP, a další giganti zásobovali. Po zhruba 4 letech mě ale tato práce přestávala naplňovat. Příliš mnoho tvorby map, a málo času na kódování mě tlačilo víc a víc. A tak jsem vyzkoušel práci pro Esri Australia. Skvělá práce vývoje webových mapových aplikací s využitím Python (ArcPy) a JS (Arcgis API for JS) pro státní sféru. Bohužel náročnost se v té době neslučovala s rodinnou situací, a byl jsem donucen zvolnit. V současnosti pracuji přes rok v Hema Maps (pod Emprise Group), firmě, která se specializuje na “turistické mapy” – tady je tím míněno hlavně cestování v monstrózních džípech nekonečnými pustinami Austrálie. Spravuji prostorovou databázi pro náš tým, pracuji na velkém projektu integrace dat, většina mé práce je analýza dat, návrh nových procesů, a vývoj nástrojů. V současnosti se snažím vše tlačit směrem open source – python, PyQGIS, PostgreSQL (PostGIS), GeoServer, OpenLayers… ale v týmu stále používáme i ArcGIS server a portál (Enterprise), srandičky jako Dashboard, a nakonec stále i dost desktopu, hlavně pro tvorbu tištěných map.

2. Jak bylo pro vaši kariéru důležité studium geoinformatiky na VŠB-TUO a jak vás připravilo na praxi?

Pro mě naprosto klíčové. Spoustu věcí se člověk samozřejmě naučí, až to opravdu dělá. Nicméně studium mi dalo přehled, který mi pomohl v mnoha situacích, usnadnil dávat si věci do spojitostí, a dobrý základ pro rychlé rozvíjení dalších potřebných schopností a dovedností – v mém konkrétním případě zejména analýza dat, a pak návrh a vývoj, programování.

3. Co byste doporučil dnešním uchazečům o studium na vysoké škole?

Mít v ruce “papír” jako potvrzení formálního vzdělání, schopnosti obstát při zkouškách a samostatných úkolech, je stále důležité. A pro získání práce v oboru GIS tady v Austrálii a věřím i v ČR a jinde ve světě stále často nutnou podmínkou. Nemohu dostatečně zdůraznit, jak důležité je začít pracovat (praxi, stáž, dobročinnost, cokoliv v oboru) už při studiu. Cokoliv GIS. Esri, Google, Seznam, Ministerstvo zemědělství, hasiči… Ideálně co je vám blízké, najděte co vás baví, a jděte za tím. Staňte se v tom dobří, pak vás na LinkedIn nikdy nepřestanou uhánět. Nebo úplně jinak, vlastní nápad, startup, možnosti jsou obrovské. Studium dává také velkou možnost vycestovat, zažít si, jaké to je venku z Českého rybníčku, vřele doporučuji, většině lidí to hodně otevře oči. English is a must. A pak ještě jedno pro nás v Česku stále časté. Ne neumím, ale umím něco podobného, a doučím se (neplatí pro zkoušky na škole, ale pro pohovory a práci!). Přístup “can do”. Nikdo učený z nebe nespadl. A svět je otevřený pro ty, co nestojí při zdi.