Abstrakty podle autorů

Aalders H.: 2004, the beginning of a new era for European standards

In the Geo ICT environment, access to different datasets and grid computing becomes more applicable using the Internet for cross-border datasets. However, still, in many applications, one suffers from the possibility the transfer meaningful data to each other’s applications. As early as 1992 CEN/TC 287 recognised this problem and started to develop a set of standards for the transfer of geographic information. With the beginning of the work by ISO/TC 211 and due to the Vienna Agreement between CEN and ISO, CEN/TC 287 finished its 1995 Work Programme in 1999 and left new items to be developed to ISO/TC211; CEN/TC 287 went ‘dormant’ in 1999, awaiting the outcome of ISO/TC 211.
Now that ISO/TC 211 has issued about 20 standards for Geographic Information transfer and management, the time has come to harmonise the CEN/TC 287 standards, which are contemporary still obligatory for the 20 CEN-members, with the ISO standards. Following the CEN procedures CEN/TC 287 has been revived (something that is rather unique within the CEN) under chairmanship of the author and the secretariat of the Netherlands normalisation institute NEN.
This article gives the state of the art for the European standardisation with a short introduction to the history of CEN/TC 287 and the presently involved, international players in Europe in the field of geographic information and a rationale, seen from the European perspective, to start the harmonisation of the CEN and ISO geographic information standards, based on the goals of the European INSPIRE project and the wish of many CEN members to go for the international standards.
This will be followed by the results of the first CEN/TC 287 meeting in Delft after the revival of CEN/TC 287:
- to abandon the existing CEN/TC 287 standards by a review process;
- to implement the ISO standards for CEN-members, either as the ISO standards exists, or as a subset of the ISO standard, or add specific European aspects to the ISO standard. The first situation will be achieved by an UAP, while in the other two cases a Working Group will be established to develop this;
- to set up a Working Group to develop specifications for the INSPIRE project;
- to initiate a Ad-hoc Group ‘Outreach’ for the promotion of the application the new CEN standards and as well as to promote training for their use.
So, all in all, 2004, the year for the review process and the UAP, will be an exiting year for the European standards arena.


Bac-Bronowicz J.: Reliability of information obtained from spatial numerical models of distribution of natural elements on the example of precipitation

The paper presents a method of incrising a reliability of information obtained with use of the models of distribution of parameters which describe the environment. Particular attention was given to periodic, punctually gathered data, related to continuous occurrences. Distribution models of features distinguished in this way are usually constructed on the previously assumed set of criteria for the whole area. Determination of reliability of information fed into the model is shown on the example of data representing the amount of precipitation. Correctness and usefulness of modeling of climate parameters depend mostly on truthfulness, adequacy and also representativeness of the data. This example has been chosen because the reliability of the parameters depends on taking into consideration suitably long periods of observation. Changes in localization of survey stations and of different time intervals should also be taken into account, because in the synthetic studies precipitation data have been interpreted in a different manner and in a different time. The precise determination of zones, for which the value of natural parameters has been found with high probability, is of great importance particularly in interdisciplinary research where specialists from different scientific fields cooperate very closely.

Key words:
punctual data, distribution of natural elements, spatial numerical models, reliability of information, precipitation, geographic information system


Bílý I.: Implementace systému GPS do mobilních geoinformačních technologií na Dolech Bílina

In the referate will be presented experiences with practical using of mobile geoinformatical technologies on base of GeoExplorer CE - GPS receiver with integrated CE computer and TRIMBLE GPS Pathfinder Pocket - iPaq Compaq - ESRI ArcPad. Next there will be summarized the results of using thus designed appliance in terrain, limits of punctuality in different conditions (opened terrain, town etc.).

V referátu budou prezentovány zkušenosti s praktickým používáním mobilních geoinformačních technologií na bázi GeoExploreru CE - GPS přijímač s integrovaným CE počítačem a Trimble GPS Pathfinder Pocketu - iPaq Compaq - ESRI ArcPad . Dále pak budou shrnuty výsledky použitelnosti takto navrženého zařízení v terénu, meze přesnosti v různých podmínkách (otevřený terén, město) apod.


Bohmer R.: Realizácia GIS samosprávy pomocou web aplikácií nad GeoMedia WebMap

Príspevok je zameraný na popis implementácie GIS s využitím web technológií v prostredí samosprávy od fázy návrhu cez budovanie až po využívanie. Je tvorený z pohľadu dodávateľa informačných systémov.
Autor pracuje ako softwarový analytik v oblasti tvorby a správy informačných systémov od roku 1998. Jednou z oblastí je samospráva. V rámci riešení pre samosprávy pracuje v tíme vytvárajúcom riešenia komplexne postihujúce všetky činnosti mestských a obecných úradov – ISS (informačný systém samosprávy).
Dôležitou súčasťou ISS je geografický informačný systém, kde je riešená priestorová časť informácií prepojená na popisné údaje a na nej postavené postupy vizualizácií, lokalizácií a analýz.
S vývojom geoinformačných technológií sa postupne menili aj riešenia. V súčasnosti sa realizujeme kombinované riešenia desktop a web aplikácií, ktorých podiel a pomer sa mení v závislosti od nárokov a možností zákazníka.
Akým spôsobom sme sa dopracovali k takýmto riešeniam?
Pri implementácii GIS v oblasti samosprávy (čo sa dá vo väčšej alebo menšej miere aplikovať aj na ďalšie oblasti) sme sa stretli s niekoľkými okruhmi problémov:
- existencia viacerých formátov zdrojových údajov
- existencia viacerých GIS, v ktorých sú vytvárané a spravované zdrojové a odvodené údaje
- požiadavka napojenia ďalších IS na GIS
- rôzna úroveň hardwarového vybavenia používateľov
- rôzna úroveň vzdelania používateľov v rámci IT

Na základe skúseností s riešením týchto problémov sa ako najefektívnejšie riešenie pre najväčšiu skupinu používateľov ukázali web aplikácie.
Z hľadiska integrácie údajov sme zvolili 2 etapové riešenie s postupným prechodom z hybridného modelu uloženia údajov (údaje v rôznych údajových formátoch a rôznom uložení) na homogénny model databázových dátových skladov.
Aplikačný model:
Riešenie GIS na báze web aplikácií pozostáva z častí:
- datové sklady
- web server
- mapový server
- aplikačný server
- sieť (LAN, internet)
- web klienti

Stručný popis realizácie:
Datové sklady: v 1.fáze implementácie kombinácia súborového servra a databázového servra (RDBMS alebo ORDBMS)
postupný presun údajov na databázový server (homogenizácia datových skladov v zmysle spôsobu uloženia a štruktúry údajového modelu)
Mapový server: z hľadiska požiadaviek na riešenie okruhov problémov sme za najvyhovojúcejšiu variantu zvolili GeoMedia WebMap.
Web server: IIS, výber bol urobený v kontexte technológií, s ktorými pracujeme pri vývoji aplikácií
Aplikačný server: aplikácie GIS pracujú v prostredí aplikačného servra, kde prebieha autentifikácia a vybavovanie požiadaviek klientov, správa úloh a komunikácia s datovými skladmi, mapovým a web servrom.
Sieť: flexibilná realizácia rôznych prístupov v závislosti od typu aplikácií a možností zákazníka
Web klienti: realizácia klientov pod web prehliadačom (IE, Netscape) bez nutnosti inštalácie podporného sw.
V príspevku bude rozoberaná iba technická časť tvorby GIS, jej organizačná zložka by bola nad rámec rozsahu príspevku.
Popis tvorby GIS pre zákazníka (technická časť):
- analýza vstupných údajov (zdrojové a odvodené údaje v digitálnej a analógovej forme, formáty, objem, spôsob vzniku, presnosť, história, duplicita a nekonzistencia údajov, špecifikácia testovacích vzoriek údajov)
- analýza interných a externých datových tokov
- analýza požiadaviek zákazníka na funkčnosť, obsah a vzhľad aplikácií (konfrontovanie so vstupným návrhom)
- návrh údajového modelu a metamodelu
- návrh modelu autentifikácie a zabezpečenia údajov
- návrh konverzií a digitalizácie vstupných údajov
- návrh funkcií importu/exportu
- návrh funkcií analytického spracovania údajov
- návrh funkcií a vzhľadu aplikácií
- popis metodík tvorby a editácie údajov
- popis metodík využívania údajov

Príspevok bude doplnený o konkrétne príklady implementácie.


Bojarska K., Bzowski Z., Dawidowski A.: Application of computer-based techniques for evaluation of the contamination level in the post-industrial areas

A spatial interpretation of the results of investigating the occurrence of heavy metal contamination of the soils in post-industrial areas is presented in the paper. From the examined concentrations of barium, cobalt, chromium, copper, manganese, nickel, lead and zinc contents in the collected soil samples, zinc, nickel and lead were selected for presentation. The test results obtained were utilised in creating the project realised with the use of INTERGRAPH Microstation software package


Bořík M., Honzík V.: Modular Open Source GIS with web access

At the department of mathematics started the grant, solving the world wide web visualisation and analysing the large mining activities, the open-cast mining activities in the North Bohemia Brown Coal Basin and the reclamations development. Due to financial expenses of the commerce products and the long-term development prognose of open source comunity software there was made a decision to develop strictly open source system for such a purposes.
Currently there is not any complex open source tool utilizing functions of advanced spatial analysis as well as the satisfactory cartographic and geostatistic tools. There is necessary to develop (or at least to compound the existing ones) complex software providing apart from precendent things like 3D visualisation.
This conference paper brings the general draft of compounded system, utilising GIS GRASS, MapServer, bash, batchgrass, Gnuplot, R and ImageMagick as the main components. The system is expected to run on the Unix like operating system.
Using both of the key components of projected system (GRASS and MapServer) there was discovered that while GRASS had wide range of the analytic modules, it lacked many of the tools for presenting the analysis results. In MapServer case there is the inverse situation: using this program one can display high-quality thematic maps, on the other way it lacks the analytic functions of any kind. Not a single one of these programs does have sufficient tools for satisfactory statistic outputs. Although there are several software solutions providing co-operation of both programs, their application brings certain limitation of the potential of the particular components comparing with their stand-alone use.
Presented solution is based on separate use of those programs using a set of shell scripts. Only the raster outputs from particular system components are patched together layer by layer to one raster in corresponding order using graphic utility still on server side. Using such a sequence there is no limitation in use of any of used components. Using several fully independent components brings large modularity of whole system. This modularity is common in the world of the Unix like operating systems and brings apart from minor disadvantages (largely non-trivial installation and configuration) the indisputable advantage – the flexibility of whole system which would be impossible in the case of monolithic system.

Na katedře matematiky bylo zahájeno řešení grantu, jehož úkolem je vizualizace povrchové těžby a postupu rekultivačních prací pomocí služby world wide web. Vzhledem k finančním nákladům, které by obnášelo pořízení komerčních produktů, a předpokladu dlouhodobého vývoje open source software bylo přijato řešení, vyvinout systém používající pro tyto účely striktně svobodný software.
V současné době neexistuje žádný komplexní nástroj z oblasti svobodného software, který by sdružoval stejně tak funkce pokročilých prostorových analýz jako uspokojující kartografické a geostatistické nástroje. Vyvstává tedy potřeba vývoje (nebo alespoň skloubení stávajících) komplexního software, který bude spolu s předcházejícím umožňovat i věci jako 3D vizualizaci.
Tento příspěvek přináší základní návrh takového složeného systému, sdružujícím GIS GRASS, MapServer, bash, batchgrass, Gnuplot, R a ImageMagick jako hlavní komponenty.U tohoto systému se předpokládá běh na operačním systému unixového typu.
Během používání obou klíčových komponent (GRASSu a MapServeru) bylo zjištěno, že zatímco GRASS nabízí širokou škálu analytických modulů, postrádá mnoho nástrojů pro prezentování výsledků analýz. V případě MapServeru nastává inverzní situace: použitím programu lze zobrazovat tematické mapy o vysoké kvalitě, na druhou stranu postrádá analytické funkce jakéhokoliv druhu. Ani jeden z těchto programů nemá dostatečné nástroje pro uspokojivé statistické výstupy. Přestože zde již existují některá softwarová řešení, umožňující spolupráci obou programů, jejich aplikace přináší jistá omezení ve využití potenciálu jednotlivých komponent v porovnání s jejich samostatným použitím.
Představované řešení je postaveno na odděleném použití těchto programů za použití sady skriptů v shellu. Teprve rastrové výstupy z jednotlivých systémů jsou skládány dohromady vrstva po vrstvě v odpovídajícím pořadí za použití grafického nástroje ještě na straně serveru. Při použití takového postupu nenastane omezení v použití všech komponent. Použití několika plně nezávislých komponent navíc přináší velkou modularitu celého systému. Tato modularita je běžná ve světě operačních systémů unixového typu kromě menších nevýhod (víceméně netriviální instalace a konfigurace) neoddiskutovatelné výhody - flexibilitu celého systému, která by byla v případě monolitického systému nemožná.


Cömert Ç., Şahin N., Akinci H.: Web services and e-local government

“Web Services” were first realized around the year 2000. Since then, they have collected a great interest from various communities. Although it has originally been foreseen for e-business applications, Web Services are now in the mainstreams of many companies that either produce or use Information Technologies. There are already a number of software companies providing tools to develop and deploy Web Services. Although it sounds like a new technology, Web Services has its roots on distributed systems and it is an evolution of the work on that area. They both have the same philosophy behind, which is the well known “distributed but cooperating” systems. But the way that the “cooperation” takes place is different. While the stress is on the distribution of the “data" in distributed systems, it is on the distribution of the “tasks” in Web services. In the Web Services view, every different system or component offers some services for some others. Any system does its job by just calling suitable services over Internet. From this respect, one can even derive the analogy between the philosophies behind Web Services and Object-Orientation. In general, Web Services seems to have a great potential for wherever there is a need for cooperation or “interoperability”. In Today’s World interoperability, the ability of different systems working together, is the only way to assure rapid, cost-effective and quality solutions or services. This need backed up and in a sense provoked by Internet and the Web has created Web Services. The need for interoperability has long been felt in spatial data management communities as well. Therefore, these communities have recently directed their work towards the adoption of Web Services. The purpose of this work was to suggest Web Services for local governments to lower costs and improve service quality in local government services. This is an urgent need especially for local governments in Turkey. We have first examined major local government activities and identified possible Web Services. We have also implemented some of these services using Cape ClearTM Web Services development and deployment software. We have found out that Web Services has a great potential for e-local government. In addition to improving qualities of services, and lowering costs, Web services would highly increase incomes by both closing the gaps and enabling new services.


Děrgel P., Šeliga M., Hanslian J., Tydlačka R., Stankovič J., Duchoslav T., Szturc R., Růžička J.: Metainformační systémy a webové služby - praktická ukázka

Abstract is not available


Dif A.: Automatic extration of the indices and hydromorphometrics parameters of a watershed

The physical environment depends on different factors that are essentially the climate, the caracteristics of ground and basement, the land cover and the morphometry (surface, shape in the plane, reliefs, hydrographic canal, etc.).
The classical methods used in the watershed survey used are essentially manuel, long and tedious technics. These last years, with the development of the geographical process information software as Mapinfo, it became possible to use a declarative language such as SQL (Structural Query Language) able to manage better our data bases and to formulate geographical requests.
extraction of the indices and hydromorphometric parameters of watershed constitute the first step in any hydrological study and their automation should generate less significant efforts and costs and a considerable saving of time.
Our work has essentially been based on the questioning of the tables (relations) and the result is expressed under different shapes ( table, graphic and map).

Keywords: watershed, Mapinfo, SQL, indices and hydromorphometric parameters.


Dobešová Z.: Interaktivní mapa objektů Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

This article describes creation of The Map of Buildings of the Faculty of Science, Palacky University in Olomouc. Seven faculties of Palacky University and others facilities (Rector's office, Central Library, Publishing Centre, Computer Centre, Halls of Residence, Dining Halls, Sports Hall, botanical gardens etc.) are situated in various places of the Olomouc city. Faculty of Science is one of seven faculties Palacky University. This faculty consists of 20 departments and institutions. They are located in seven buildings.
Interactive map is based on a map of the Olomouc city. Faculty buildings and central facilities are the main theme of the map. Other themes are streets, rivers, parks, traffic lines, railway and bus stations, cultural facilities (theatres, cinemas and the Research Library), post offices, city information center etc. The map is linked with photos and text describing faculty buildings.
This application serves for quick orientation about faculty buildings for students, teachers, employees, visitors and the public. It is possible to seek departments and institutions of faculty and also traffic connections between buildings.
The interactive map is available via Internet (http://gis.upol.cz/mapguide6/olom). This web application is built on the map server Autodesk MapGuide Server v.6. Interactive map is a part of faculty and department web pages. Design of this application was supported by Autodesk Academia GIS grant 2003.

Tento příspěvek popisuje tvorbu a funkčnost Interaktivní mapy budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc jako webové aplikace s použitím mapového serveru Autodesk MapGuide Server v.6.
Důvodem k vytvoření této mapy je rozptýlené rozmístění objektů PřF Univerzity Palackého v městě Olomouci. Rozptýleny nejsou jen budovy PřF, ale i další fakulty UP. V současné době má UP v Olomouci sedm fakult. Dále jsou v rámci univerzity další složky a společná zařízení jako je rektorát, menza, koleje, informační centrum. Pracoviště jednotlivých fakult se nachází na různých místech města a v různých budovách a objektech včetně botanických zahrad, stadionů, kolejí, menzy apod.
Interaktivní mapa budov a objektů umístěná na webu umožňuje rychlou orientaci a vyhledání budov PřF UP na území města. Interaktivní mapa obsahuje podkladovou mapu komunikací města Olomouce, včetně názvů ulic, dále železnice, vodní toky a parky. Budovy Přírodovědecké fakulty a společné centrální budovy a budovy děkanátů dalších fakult jsou hlavními tématickými vrstvami na podkladové mapě. Dále mapa obsahuje další tématické vrstvy jako jsou linky Integrovaného dopravního systému, vrstvu kulturních zařízení, vrstvu zdravotních zařízení, stadionů a sportovišť, informačních kanceláří a pošt, vlakové a autobusové nádraží.
Pro internetové řešení byl zvolen software MapGuide Server v. 6 firmy Autodesk určený k prezentaci prostorových dat v prostředí WWW. Projekt vznikl v rámci řešení Autodesk academia GIS grantu 2003 na katedře geoinformatiky PřF UP. Interaktivní mapa objektů je umístěna na webu katedry geoinformatiky a je přístupná na adrese http://gis.upol.cz/mapguide6/olom.
Tato mapa slouží současným i budoucím studentům, pedagogům a pracovníkům fakulty při vyhledávání umístění kateder. Dále při hledání autobusového nebo tramvajového spojení mezi jednotlivými objekty. Lze předpokládat využití zejména v období přijímacího řízení ke studiu.


Ďurec F., Hlásny T.: Neurčitosť v priestorových analýzach

Uncertainty is an omnipresent phenomenon randomly biasing attributes, locations and time, and in some cases even disrupting spatial, attribute and temporal topology. It affects a primary geodata structure, what is caused by inaccuracy of used technology, sampling error, geodata temporal variability, or uncertainty of remote sensed imagery classification. Variety of uncertainty sources grounds in the analytical part of geodata processing, such as spatial interpolation, classification or various syntheses. A specific area is many times inexact interpretation of the results of respective analyses, where different legislative factors might cause the ambiguity, or uncertainty of the analytically unambiguous decisions.
This contribution focuses on certain aspects of spatial uncertainty analyses, especially in the field of spatial classification. Since resultant uncertainty is almost always consequential of more uncertainty sources, we also focused on fuzzy sets synthesis by means of triangular norms/conorms capabilities. From this point of view we distinguished so-called partial uncertainty sources, which result in uncertain position of individual categories and complex uncertainty zone given by certain synthesis of them.

Neurčitosť je všadeprítomný fenomén, náhodne vychyľujúci atribúty, polohy, čas a v určitých prípadoch narúšajúci atribútovú, priestorovú a časovú topológiu geoobjektov. Postihuje na jednej strane primárnu štruktúru geoúdajov, čo je zapríčinené faktormi ako je nepresnosť meracích prístrojov, chyba z výberu, časová exspirácia údajov, alebo nepresnosť klasifikácie údajov DPZ. Celkovú úroveň neurčitosti je potrebné chápať ako výslednicu viacerých faktorov. V príspevku sme sa zamerali na ich analýzu, možnosti syntézy a interpretáciu výslednej štruktúry. Pri tomto ponímaní pri vymedzení jednotlivých kategórií vzniká tzv. parciálna tranzitná zóna, alebo zóna neurčitosti. Pre potreby praxe je vhodné vyjadriť uvedenú zónu ako jednu štruktúru, čo sme realizovali syntézou čiastkových neurčitostí využitím vybraných nástrojov teórie fuzzy množín. Týmto spôsobom je definovaná tzv. komplexná zóna neurčitosti.


Dvořák A.: Publikace dat prostřednictvím intra/internetu Projekt POHAN

Publication of data of archeological research in project POHAN. For publication of this kind of data was developed special aplication for publication of data using only InternetExplorer without any additional instalation of components.
The name of this simple system for publication of data using InternetExplorer is GAP. Data are published as set of pictures with predefined pixelsize and every name of picture has defined structure. The name is combined from code of layer, X-coord, Y-coord in GAP coordinates and suffix which says in what format raster is. The name of picture can looks out for example: pd_34_128.png. When is need to use active data, aplication can generate dynamical HTM files with special informations. Then we can click on map and we can take information about features or we can call out page with atributes of feature or we can call some special function with atributes of clicked data (for examle foto of clicked grave). Aplication can generate special database of objects and its coordinates for searching of data. After generating of all datas as layers, clickable HTM files, legends, database tables and so on, can be whole application for example burned on CD or can be copied into virtual directory and then can be used as web aplication.
The aplication has two parts (map and data). On map part is possible zoom in, zoom out, pan, switch on/off layers, change themas, to get informations about features, measure length and areas and show coordinates. On data part is possible to work with database atributes of data, search through database and then show results in map.

V rámci grantového projektu Grantové agentury ČR s názvem Ekonomicko-sociální struktura raně středověkého centra a jeho zázemí (reg.č. 404/99/D069, řešitel: Mgr. Macháček, Ph.D.) vznikl projekt, který zpřístupňuje data archelogického výzkumu v projektu POHAN.
Pro publikaci tohoto typu dat byla vyvinuta aplikace pro distribuci na CD, která nevyžaduje instalaci žádného speciálního SW, vystačí si pouze s Internet Explorerem, který je standardně součástí sytému Microsoft Windows.
Tento systém se jmenuje GAP a je to poměrně jednoduchý a funkční systém pro publikaci dat prostřednictvím Intra/Internetu. Data jsou publikována tak, že jsou snímány dlaždice o předem definovaném pixelovém rozměru. Každá takto sejmutá dlaždice(obrázek) dostane automaticky název, který se skládá ze čtyř částí. Název vrstvy, souřadnice X a souřadnice Y v pravidelném gridu a přípona souboru dle typu generovaného rastru. Výsledný název souboru může např. vypadat takto: pd_34_128.png , kde pd je zkratka názvu vrstvy (v tomto případě polohopis dálnice, 34 a 128 jsou souřadnice v gridu a PNG je formát souboru Portable Network Graphic, který má 24bitovou barevnou hloubku a nemá ztrátovou kompresi, takže je vhodný zejména pro vektorovou kresbu. Pokud data obsahují rastry, zejména ortofoto, je velmi vhodné použít formát JPG. Pokud je k datům publikována aktivní vrstva (tzn. při pohybu myší nad objekty se vykonává určitá funkce, či zobrazení atributu, nebo je možno při kliknutí vyvolat určitou funkci), jsou generovány pro každou dlaždici HTM soubory, které obsahují informaci o tom, které prvky a na jakých souřadnicích se v rámci jednotlivých dlaždic vyskytují, případně jaké mají hodnoty, či jakou mají vyvolat funkci při najetí myší nad objekt, či kliknutí myší na objekt. Takto je vytvořena interaktivita ze strany mapového okna ven. Pokud má být možnost vyhledávat data z atributové části aplikace, je vygenerována pomocí systému GAP databáze, která obsahuje souřadnice jevu a další zvolené atributy. Nakonec je vytvořen soubor MapDefinition.htm, který obsahuje informace které umožní georeferencovat jednotlivé rastříky, rozsah dlaždic pro jednotlivá měřítka, popis témat a obsah vrstev v tématech, aktivní stránky, legendy, funkce volané z mapového okna a jiné informace.
Takto vygenerovaná data jsou pak zobrazovány aplikací na bázi dynamických htm stránek. Je zde možno zoomovat, zobrazit souřadnice kurzoru, jednoduše měřit vdálenosti a plochy, tisknout zobrazená data zobrazit dialog s vrstvami, vybrat aktuální téma, zobrazit legendu a jiné funkce. Levá část je tzv. mapová část a pravá část je databázová. Je určena pro aplikace na vyhledávání, zobrazování vyhledaných dat a interakci s mapovým oknem. Tlačítka v horní části mapového okna je možno pomocí parametru v MapDefinition zapínat a vypínat dle potřeby a nutnosti použití. Nejsou-li potřeba je vhodné je vypínat, aby aplikace byla co nejjednodušší, intuitivní a uživatel, aby se mohl soustředit na zobrazená data a nemusel přemýšlet nad tím kterou funkci použít, aby dosáhl požadovaného výsledku. V dolní části mapového okna se zobrazuje poměrové měřítko. Mapové okno se automaticky zvětšuje a zmenšuje podle velikosti celkového okna aplikace.
Pro komunikaci s mapovým oknem jsou přístupné funkce zapnutí a vypnutí konkrétní vrstvy, zobrazení konkrétního měřítka, zobrazení tématu, zobrazení místa o konkrétních souřadnicích, vytvoření setu dat se souřadnicemi a zobrazení celého setu dat s tím, že měřítko si zvolí aplikace sama, aby bylo možno vidět všechna požadovaná data.
Měřítka jsou pevná a pro každé měřítko je definován seznam vrstev s tím, která vrstva má být implicitně zapnuta. Pevná měřítka se mohou zdát omezující, ale zase neumožní uživateli zobrazit např. katastrální mapu v měřítku 1:500 000 a tím zobrazit neuvěřitelné množství dat, resp. v tomto případě barevnou nerozeznatelnou plochu. Naopak je možno data uživateli připravit měřítkově tak, aby splňovaly kartografická kritéria.
Pro projekt Pohan byl definován datový model archeologických vykopávek a všechna tato data byla publikována pomocí dynamických HTML stránek (aplikace). Data projektu Pohan je tedy možno jednoduše distribuovat široké odborné i neodborné archeologické veřejnosti, díky intuitivnosti a jednoduchosti aplikace


Gajos M.: Spatial data and databases – aspects of legal protection

The notion of spacial information and main kinds of data processed in GIS systems have been widely described in the hereby paper (for instance geodesy information, infrastructural information, information concerning grounds, coalmines, information of geologic type etc.). The differentiation of the legal status of the data (for instance state or official secret, informational properties, personal data) has been stressed and the legal problems connected with the phenomena have been indicated, especially in reference to acquisition and access of the data.
At the final part of the paper, the problem of legal protection of databases has been taken into consideration, mainly the legal protection of databases in European Union on the base of Directive 96/9/EC of the European Parliament and of the Council of the European Union. The EU Directive offers protection to both - electronic and non-electronic databases and provides copyright and sui generis protection.Bases of protection of databases in Poland there is also describe. In Poland databases are protected mainly under legislation of 27th of July 2001 – protection of databases, which provide only sui generis protection and also as works under legislation of 4th of February 1994 - copyright and related rights.
As a result of research undertaken, it appears that introducing and functioning of GIS requires legal regulations of certain connected with this problems.
Keywords: spatial information, spatial data, legal protection of database, European Union directive, sui generis protection, copyright protection


Hančlová J., Horák J., Šimek M.: Klasifikace lokálních trhů práce v Moravskoslezském kraji s využitím GIS statistiky

V příspěvku nejsou hodnoceny lokální trhy práce pouze na základě úrovně a vývoje míry nezaměstnanosti. Hodnocení a klasifikace lokálních trhů práce probíhá prostřednictvím faktorové a klasterové analýzy. Rovněž jese zkoumána stabilita vícerozměrného hodnocení v čase. V příspěvku bylo využito informací, které poskytují GIS statistiky úřadů práce.
Empirická analýza je věnována lokálním trhům práce v Moravskoslezském kraji v letech 1995 - 2002. Prezentované výsledky dokumentují možnosti využití vícerozměrných klasifikačních metod při hodnocení lokálních trhů práce s využitím časového i prostorového vývoje GIS statistik.


Horák J., Horáková B., Šimek M.: Distribuce zaměstnavatelů v okrese Bruntál

The study of spatial distribution of employers and job offers with connection to salaries was provided for Bruntal district. The district is characteristic both by the worst level of salaries and high level of unemployment. Different methods of visualisation namely kernel estimates and 3D views were applied.
Labour Office provided data. Information about employers covers all subjects with 50 employees and more and selected smaller firms. For localisation of these subjects we used their addresses.
The distribution is not homogenous, the most important centres are represented by Bruntál and Krnov towns.
A close position of employees (represented by symbols) in large towns negatively influences the visualisation process. This is the main reason for testing and application of kernel estimates. We tested results of different parameters (cell size, bandwidth) and recommend using bandwidth of 1000 m.
Next processing will utilise information about a level of salaries (for groups of professions) and provide information about a situation in the studied area.
For the same time, the situation in unemployment is evaluated. Unsatisfied distribution of labour force and job offers results in worse situation in unemployment, namely in long-term and structural unemployment.
Two microregions with worse situation were described – Osoblaha microregion and microregion close south border of district.

Studium prostorové distribuce zaměstnavatelů a pracovních míst s ohledem na platové podmínky je prováděno pro území okresu Bruntál. Tento okres patří k okresům s dlouhodobě nejhoršími průměrnými platy a vysokou mírou nezaměstnanosti. Přitom jsou používány různé formy vizualizace dat s využitím jádrových odhadů a 3D pohledů.
Údaje o zaměstnavatelích byly převzaty z monitoringu úřadu práce. Ke zpracování byly využity informace o všech zaměstnavatelích s více jak 50 zaměstnanci a vybraných dalších firmách s významnou pozicí v mikroregionu, což má význam především v členité části okresu. Lokalizace firem byla provedena podle adres. Distribuce zaměstnavatelů je dosti nerovnoměrná, nejvýznamnějšími centry jsou Krnov a Bruntál. Blízkost jednotlivých zaměstnavatelů ve velkých městech znesnadňuje vizualizaci situace. Z tohoto důvodu byly k vizualizaci využity i jádrové odhady, které dovolují přenést vhodným způsobem informaci vztaženou k bodové reprezentaci do spojitého plošného vyjádření. K výpočtu bylo využito standardního neadaptivního jádrového odhadu, který je jako funkce „kernel“ implementován v nadstavbě Spatial Analyst pro ArcView GIS. Rozměr buňky byl zvolen 25 x 25 m, šířka pásma (vzdálenost dosahu vyhlazení) postupně 750 m, 1000 m a 1500 m, mapovaným parametrem je hustota pracovních míst na km2. Nejlepší výsledek, kdy pole dostatečně podrobně dokumentuje nehomogenity v distribuci pracovních míst a přitom nekopíruje polohu jednotlivých firem, poskytuje šířka pásma 1000 m.
Výsledky mohou být velmi názorně prezentovány ve formě 3D zobrazení spojité plochy (např. ve 3D Analyst), k tomu je zpravidla vhodné ještě plochu vyhladit např. Gaussovým filtrem.
Další zpracování využívá regionálních informací o ceně práce (průměrné výše mezd u skupin profesí) a poskytuje pohled na území z hlediska pravděpodobně dosahované úrovně platů.
Současně je hodnocena také situace v nezaměstnanosti, kde se především v dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti strukturální (zaměřené na některé skupiny osob více ohrožené na trhu práce nebo na některé konkrétní profese) projevují důsledky nepříznivé distribuce pracovních sil a volných míst.
Z celkového pohledu lze za nejhorší považovat situaci na Osoblažsku, kde nedostatek místních pracovních příležitostí a špatná dopravní dostupnost pracovních míst (větší nabídka je až v Krnově, což je však spojeno s většími časovými a finančními náklady) vede k extrémně vysokým hodnotám míry nezaměstnanosti i vysokému podílu osob se základním vzděláním a starších 50 let.
Další problematickou oblastí je jižní část okresu na hranicích s okresy Opava a Olomouc. Zde se opět vytváří mikroregion s vyšší mírou nezaměstnanosti a některými nepříznivými strukturálními jevy, které jsou determinovány nízkou úrovní vzdělání pracovní síly.


Horák J., Peňáz T., Růžička L.: Hodnocení dopravní dostupnosti zaměstnavatelů

Geographical conditions of region influence employer’s accessibility. It can influence the level and structure of unemployment. A set of technique can be used for evaluation of traffic accessibility, only some of them are suitable for evaluation of public transport, others are better for evaluation of individual transport. The paper deals with both kinds of evaluation, compare some indicators proposed for evaluation of the level of traffic accessibility and demonstrate the practical results for Bruntal district.
We provided evaluation both of public transport as well as individual one. For the individual transport we used road network derived from Digital landscape model 25 (DMU25). Each network segment was evaluated and the whole network was processed by network analysis in ESRI products. Due the scope of work we used automation of the task, the results were sequentially saved to a database. The next step is grouping of results and their visualisation, comparing with the level and structure of unemployment.
The main importance is paid to evaluation of traffic accessibility using public means. The reason is an existence of financial support for traffic accessibility and proposed support of traffic in the frame of application of tools for active politic employment. Accessibility was studied thanks to the automatic processing of public transport schedule. We distinguish an „adequate“ and „theoretical“ accessibility. First one using adequate parameters for transport – the length of transport cannot exceed 45 minutes, arrival and departure have to be in appropriate interval according the beginning and finishing of the working hours. Theoretical transport has practical only one limitation – some connection exists before the beginning of the working hours and some connection exists after these hours to be able to return home. Parameters for evaluation: time, distance, cost, number of accessible municipalities, respectively for inverse task – number of employers or count of working places.

Geografické podmínky okresu omezují dostupnost zaměstnavatelů a proto se zde ve zvýšené míře mohou projevit důsledky v úrovni a struktuře nezaměstnanosti. K hodnocení dopravní dostupnosti se používá řada metod, z nichž některé se hodí pro hodnocení veřejné dopravy a jiné jen pro dopravu individuální. Příspěvek se zabývá oběma typy hodnocení, posuzuje řadu navržených ukazatelů pro hodnocení úrovně veřejné dopravy a ukazuje praktické výsledky pro okres Bruntál ve vztahu k dojížďce do zaměstnání.
Míry dostupnosti můžeme dělit na metrické, časové, topologické, cenové a ostatní. Z nich větší význam pro hodnocení dostupnosti zaměstnavatelů má míra cestní dostupnosti, cenové míry dostupnosti a vážené míry dostupnosti. Míra cestní dostupnosti používá výpočet vzdálenosti po trase přesunu (z matematického hlediska délka cesty v grafu). Z praktického hlediska zkoumáme délku trasy mezi možnými bydlišti a polohou zaměstnavatele, hodnocení má význam především při používání individuálního dopravního prostředku. Časové a cenové míry dostupnosti jsou významné především u hodnocení hromadné dopravy, tedy úrovně dopravní obslužnosti ve vztahu k dojížďce do zaměstnání. Vážené míry dostupnosti dovolí zahrnout např. různou míru atraktivity cílů (např. různý počet pracovních míst a tedy adekvátní požadavek na kapacitu dopravy) nebo velikost zdrojů (např. různý počet ekonomicky aktivních obyvatel sídla).
Při studiu situace v okrese Bruntál jsme se zaměřili na hodnocení dostupnosti jak pro individuální dopravu tak pro veřejnou dopravu. K prvnímu hodnocení bylo použito silniční sítě odvozené z DMÚ 25, která byla po patřičném ohodnocení jednotlivých úseků zpracována síťovou analýzou nejkratší cesty v ESRI produktech. Vzhledem k rozsahu zpracování bylo využito automatizace úlohy a výsledky byly postupně ukládány do databáze. Z té byly pak dále sumarizovány a vizualizovány, rovněž porovnávány s úrovní a strukturou nezaměstnanosti.
Velký význam byl přisouzen hodnocení dopravní obslužnosti s ohledem na veřejný zájem vyjádřený finanční podporou dopravní obslužnosti a rovněž navrhovanou podporou dopravy v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Dojížďka byla sledována na základě automatizovaného zpracování jízdních řádů. Přitom byla sledována přiměřená dojížďka, jejíž parametry představují obecně akceptovatelné podmínky pro dojíždění (konkrétně doba cestování max. 45 minut, příjezd a odjezd ve vhodném časovém intervalu s ohledem na začátek a konec pracovní doby) a dojížďku teoretickou, která je omezena jen fyzickou existencí spojení testovaný den pro zvolenou pracovní dobu. Sledovány byly v obou případech čas, vzdálenost, cena dojížďky, rovněž počet dostupných částí obcí, resp. u inverzní úlohy počet zaměstnavatelů nebo počet pracovních míst.
Pro 6 nejvýznamnějších míst podle počtu zaměstnanců (2 části Krnova, Bruntál, Břidličná, Rýmařov a Vrbno pod Pradědem) bylo provedeno samostatné posouzení možnosti a parametrů dojíždění. Ukazuje se, že někteří zaměstnavatelé – např. v Břidličné – mají dosti ostře vymezenou spádovou oblast a že i z některých relativně blízkých obcí nelze využít veřejné dopravy pro dojížďku do zaměstnání.


Horáková B.: Metainformační infrastruktura v ČR – koncepce a současný stav

In the last 3 years, the effort made in the framework of the project MIDAS has been goal directed towards the clarification of the situation in geodata existence, quality and availability in the Czech Republic. Registration has been focused especially on the public administration managing and possessing the prevailing majority of geodata and on databases of the public administration. With the aid of central bodies, above all the Ministry of the Interior, Ministry of the Environment, Ministry of Agriculture and Ministry of Informatics, metadata records on about 3500 data sets of geodata were acquired and inserted into the central database of the MIDAS system. Unfortunately, insufficient institutional support and primarily a missing legislative framework result in the low participation of geodata managers in updating their metadata records. As a consequence, the content of the metainformation system goes out of date, and thus its credibility decreases.
The Czech Association for Geoinformation and the joint workplace at VŠB – Technical University of Ostrava, Institute of Geoinformatics guaranteeing for and managing MIDAS see the basis in the following:
1. To put forth the maximum effort in communication and searching for joint bilaterally beneficial solutions with public administration. This means, in accordance with the developmental process in the EU, above all in the area of the prepared geoinformation strategy on the European level and development in the geoinformation infrastructure in Europe (Infrastructure for Spatial Information), to contribute to the active participation of the Czech Republic in these initiatives and the solutions of them, which reflects in the preparedness of the Czech Republic to interfere in and influence the development, and after the entry of the Czech Republic into the EU, to be capable to compete with the other countries. This is also connected with the preparedness of the state in the legislative area, areas of the policy of public sector information on the organizational, technological and technical levels, skilled labour, etc. Thence, the participation of the Czech Republic in major projects of the EU is of great importance. There, professional organisations representing the expert community play an important role. In the area of problems of metadata on spatial data, the special commission for metadata of CAGI and the joint workplace at the Institute of Geoinformatics at VŠB – Technical University of Ostrava have five years’ experience and also completed important projects in this area, including participation in EU projects.
2. In virtue of experience connected with the project MIDAS and other relevant projects on the national as well as international level, to build a metainformation infrastructure as the base of the national geoinformation infrastructure, the conception of which rests on the European conception defined by the project INSPIRE.
From the technological point of view to respect the conception based on generally valid principles defined in the framework of the project INSPIRE mainly in the area of architecture and standardisation. New technologies resting on the use of Internet technologies, the generic Service-Oriented Model (Service-Oriented Architecture) and the model of web service architecture (URI-assisted source identification, stateless transmissions) enable the construction of distributed architectures, the enormous advantage of which is interoperability across various environments. This may be achieved, among other matters, by consistent respecting international standards published by reliable standardisation organisations. The starting point is harmonised data specifications and general standards OGC (Open GIS Consortia), ISO/TC211 (Geographic Information) and W3C (World Wide Web Consortium) on the level of data as well as the level of services; of course, in the area of metadata as well.
The introductory part of the contribution is a recapitulation of the existing situation achieved in the area of availability of metadata on spatial data and the remaining prevailing part deals with the architecture, technological parameters, problems of standards and organisational issues of the conception of the national metainformation infrastructure.
The content of Abstract is being prepared now when the preparation for some works has arrived at its climax. It is expected that during the Conference, in the framework of this contribution concrete results will be presented.

Projekt MIDAS znamenal v uplynulých 3 letech cílené směřování úsilí k zpřehlednění stavu o existenci, kvalitě a dostupnosti geodat v ČR. Evidence byla zaměřena především na veřejnou správu, která spravuje a vlastní převážnou většinu geodat a jejich datových bází. Za pomoci centrálních orgánů především Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a ÚVIS (Ministerstvo informatiky) byly pořízeny a do centrální databáze systému MIDAS uloženy metadatové záznamy o cca 3500 datových sadách geodat. Bohužel nedostatečná institucionální podpora a především chybějící legislativní rámec vedou k nízké účasti správců geodat k aktualizaci vlastních metadatových záznamů. To má za následek zastarávání a tím snížení důvěryhodnosti obsahu metainformačního systému.
Česká asociace pro geoinfomace a sdružené pracoviště na VŠB-TU Ostrava, Institutu geoinformatiky, jako garant a správce MIDAS, spatřují východiska v následujícím:
1.Vyvinout maximální úsilí v komunikaci a hledání společných, oboustranně prospěšných řešení s veřejnou správou. To znamená v souladu s vývojovým procesem v EU, především v oblasti připravované geoinformační strategie na evropské úrovni a vývoje geoinformační infrastruktury v Evropě (Infrastructure for Spatial Information), přispívat k aktivnímu zapojení ČR do těchto iniciativ a jejich řešení, což se zpětně odráží v připravenosti ČR zasahovat a ovlivňovat vývoj a po vstupu do EU obstát v konkurenci ostatních zemí. S tím souvisí také připravenost státu v oblasti legislativní, politiky informací veřejného sektoru, organizační, technologické a technické úrovně, kvalifikované pracovní síly, atd. Velmi důležitá je proto účast ČR na nosných projektech EU, kde profesní organizace, zastupující odbornou komunitu, sehrávají významnou roli. V oblasti problematiky metadat prostorových dat má odborná komise pro metadata CAGI a sdružené pracoviště na Institutu geoinformatiky VŠB-TU Ostrava pětileté zkušenosti a za sebou významné projekty z této oblasti včetně participace na projektech EU.
2.Na základě zkušeností spojených s projektem MIDAS a dalšími relevantními projekty na domácí i zahraniční úrovni vybudovat metainformační infrastrukturu jako základ národní geoinformační infrastruktury, jejíž koncepce vychází z evropské koncepce definované projektem INSPIRE. Z hlediska technologického respektovat pojetí vycházející z obecně platných principů definovaných v rámci projektu INSPIRE především v oblasti architektury a standardizace. Nové technologie založené na využití internetových technologií, obecném Service-Oriented modelu (Service-Oriented Architecture) a modelu architektury webových služeb (identifikace zdrojů pomocí URI, bezstavové přenosy) umožňují budování distribuovaných architektur, jejichž obrovskou předností je interoperabilita napříč různými prostředími. Toho je možné dosáhnout mimo jiné důsledným respektováním mezinárodních standardů, publikovaných věrohodnými standardizačními organizacemi. Východiskem jsou harmonizované datové specifikace a obecné standardy OGC (Open GIS Consortia), ISO/TC211 (Geographic Information) a W3C (World Wide Web Consortium) jak na úrovni datové, tak na úrovni služeb a to samozřejmě i v oblasti metadat.
Úvodní část příspěvku je rekapitulací současného dosaženého stavu v oblasti dostupnosti metadat prostorových dat a zbývající převážná část se zabývá architekturou, technologickými parametry, problematikou standardů a organizačními otázkami koncepce národní metainformační infrastruktury.
Obsah abstraktu je připravován v době kdy vrcholí příprava na některé práce. V době konání konference se předpokládá, v rámci tohoto příspěvku, přednesení konkrétních výsledků


Horáková B.: Geoinformační infrastruktury na mezinárodní a národní úrovni a stav v ČR

The level of development in the information society and the level of functional information infrastructure go hand in hand. One of indispensable components of the information infrastructure is geoinformation. Lately, the importance of geoinformation has been growing mainly in connection with fast development in information and communication technologies that enable new techniques and methods of spatial data gathering, processing, analysing, presentation and transmission. However, one finds more and more frequently that solving the main problems of modern society requires of decision makers to be able to decide where aid is the most necessary. The goal is a more effective decision-making process, which means the more effective and economical expenditure on investment, the observation of results and the forecasting of other impacts and influences with a view to reach sustainable development. For all these tasks, geodata and geoinformation, the efficiency and benefits of which are generally recognised at present, are essential.
The mere existence of geodata and geoinformation is not sufficient; it must be also easy to find out who delivers them, under which conditions and where they are available, if they are suitable for a given purpose, and how they may be used in combination with others. It is the geoinformation infrastructure that is the term for the set of interrelated conditions (procedures, methodologies, institutional, legal and legislative measures, technologies, data, human capacities) making this information available and providing this information to as many users as possible in a user-friendly way by employing modern information and communication technologies.
The spatial data infrastructure and the geoinformation infrastructure are terms that we may face on the local, regional, national, international, or global levels very often nowadays. Many de facto equivalent terms exist in Czech and English: SDI - spatial data infrastructure, GDI – geographic (geospatial) data infrastructure, GII – geographic (geospatial) information infrastructure, GII – geoinformation infrastructure, SII – spatial information infrastructure, ISD – spatial data infrastructure, or infrastructure for spatial data.
The importance of the geoinformation infrastructure for the good-quality functioning of public administration, economy and social development has resulted in participation in the process of its development in many countries. A study finished in December 2001 showed that 120 countries of 192 world countries built their national geoinformation infrastructures, and roughly a half of them had catalogues on their information sources available freely on the Internet.
Together with the globalisation process, convergence in the area of the availability of geodata, geoinformation and services occurs. In the framework of the IST programme of the EU, the project GINIE (Geographic Information Network In Europe) was realised. The goal was to develop an integrated geoinformation strategy on the European level. The project aimed to overcome, in the area concerned, barriers following from the multicultural, multilingual and multinational nature of Europe and to link experience together and, in a higher degree, to coordinate international activities. GINIE followed the successful projects and initiatives that had been successfully implemented in Europe in the past ten years both on the national and the regional level and in specific areas.
Europe, in its unifying process, will be in need of the building and development of the infrastructure that will ensure the effective utilisation of national geoinformation sources at the European scale. The project INSPIRE with the aim to develop a European geoinformation infrastructure is an initiative in this area. The project is the initiative of the European Commission that established the internal Working Group designated COGI (abbreviation for Commission Geographic Information) in the year 1999.
The aim of the contribution is to make the reader acquainted with the achieved state of the art in the common context on the international level with emphasis put on implemented, running and prepared projects and to point to the level of results achieved in the Czech Republic in comparison with those in the advanced countries of the European Union.

Úroveň rozvoje informační společnosti jde ruku v ruce s úrovní funkční informační infrastruktury. Jednou z nepostradatelných složek informační infrastruktury jsou geoinformace. Význam geoinformací vzrůstá v poslední době zejména v souvislosti s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií, které umožňují nové způsoby a metody pořizování, zpracování, analyzování, prezentace nebo zprostředkování prostorových dat. Stále častěji se však zjišťuje, že řešení hlavních problémů moderní společnosti vyžaduje, aby ti, kteří přijímají rozhodnutí, byli schopni rozhodnout, kde je pomoc nejpotřebnější. Cílem je zefektivnit rozhodování, což znamená efektivnější a hospodárnější vynakládání investic, sledování výsledků a odhadování dalších dopadů a vlivů za účelem dosažení udržitelného rozvoje. Pro všechny tyto úkoly jsou rozhodující geodata a geoinformace, jejichž využitelnost a přínosy jsou dnes všeobecně uznávány.
Geodata a geoinformace nesmí pouze existovat, ale musí být též snadné zjistit, kdo je poskytuje, za jakých podmínek jsou přístupné a kde, jestli jsou vhodné pro daný účel a jak se dají využít v kombinaci s jinými. Soubor vzájemně provázaných podmínek (postupů, metodik, institucionálních, právních, legislativních opatření, technologií, dat, lidských kapacit), které umožňují zajistit a zpřístupnit co největšímu okruhu uživatelů tyto informace uživatelsky vhodnou formou za využití moderních informačních a komunikačních technologií označujeme termínem geoinformační infrastruktura.
Infrastruktura pro prostorová data nebo geoinformační infrastruktura jsou pojmy, se kterými se v současné době velmi často setkáváme jak na lokální, regionální, národní, mezinárodní či globální úrovni. Existuje celá řada de facto ekvivalentních termínů v češtině i angličtině: SDI - spatial data infrastructure, GDI – geographic (geospatial) data infrastructure, GII – geographic (geospatial) information infrastructure, GII – geoinformační infrastruktura, PII – prostorová informační infrastruktura, IPD – infrastruktura prostorových dat nebo infrastruktura pro prostorová data.
Důležitost geoinformační infrastruktury pro kvalitní výkon veřejné správy, ekonomiku a sociální rozvoj vedla v mnoha zemích světa k zapojení se do procesu jejího rozvoje. Studie dokončená v prosinci 2001 ukázala, že 120 ze 192 států světa buduje své národní geoinformační infrastruktury a zhruba polovina z nich má již k dispozici katalogy svých informačních zdrojů dostupných volně na Internetu.
S globalizačním procesem dochází rovněž ke sbližování v oblasti dostupnosti geodat, geoinformací a služeb. V rámci programu IST Evropské Unie byl realizován projekt GINIE (Geographic Information Network In Europe). Jeho hlavní náplní bylo vyvinout ucelenou geoinformační strategii na evropské úrovni. Projekt usiluje v předmětné oblasti o překlenutí barier, které vyplývají z multikulturní, mnohojazyčné a mnohonárodnostní povahy Evropy a snaží se skloubit zkušenosti a ve větší míře koordinovat mezinárodní aktivity. GINIE navázal na úspěšné projekty a iniciativy, které se podařilo realizovat v Evropě v minulých deseti letech, a to jak na národní a regionální úrovni, tak ve specifických oborech.
Evropa ve svém sjednocujícím procesu bude rovněž potřebovat zajistit vybudování a rozvoj infrastruktury, která zajistí efektivní využití národních geoinformačních zdrojů v evropském měřítku. Iniciativou v této oblasti je projekt INSPIRE jehož cílem je vývoj evropské geoinformační infrastruktury. Projekt je iniciativou Evropské komise, která v roce 1999 založila interní Pracovní skupinu označovanou zkráceně COGI (Commission Geographic Information - COGI).
Příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s dosaženým stavem v obecném kontextu na mezinárodní úrovni s upozorněním na realizované, probíhající či připravované projekty a poukázat na úroveň dosažených výsledků v ČR v porovnání s vyspělými státy Evropské Unie


Horáková B., Horák J., Růžička J.: Návrh struktury metadat prostorových dat podle norem ISO pro účely nového národního standardu

Standardisation of metadata on spatial data and information sources generally has already been developed for ten years. At present, to describe common information sources the Dublin Core standard has been processed and enforced to the form of the ISO norm especially with the aim to ensure a higher yield of relevant information sources being available on the Internet. CEN/TC287 standards applied above all in European countries are being replaced by ISO/TC211 norms. Therefore, in the first part the contribution deals with the situation in the area of metadata standardisation and presents the characterisation of the present state generally in the world, in the European Union and in the Czech Republic.
The project under preparation concerning the building of the metadata infrastructure (MIDAS-geoportal) as a basis of the national geoinformation infrastructure reacts and adapts the development to worldwide trends. In interaction with newly associated countries the European Union creates a conception and implements and prepares the project that should lead to the creation of the European geoinformation infrastructure, the base of which will consist of particular national geoinformation infrastructures of the member states of the EU (including newly associated countries). That is why we consider by all means active inclusion into the process of preparation, creation and development on the worldwide level to be a factor of success when building the national geoinformation infrastructure in the Czech Republic. The trend must rest on the knowledge of common principles and strategy primarily in the framework of the EU. Therefore, the national rules must be based on the rules defined on the EU level and must respect them. So far proprietary solutions have been worked out on the base level of data structure. This is not possible any longer. For the purpose of securing the availability of data and information, communication between systems with different operational and developmental platforms across the heterogeneous environment, a possibility of using electronic services, and others, a set of essential rules must be defined that will ensure the development of standardised communication environments. In the area of metadata and metadata services, the situation is similar.
The preparation of the national structure of metadata fully respecting international standards is the first step in the formation of the metainformation structure and simultaneously forms the basis of it. The European metainformation systems as well as the national metadata standard, and thus also MIDAS, have been based on the CEN/TC287 norms. The CEN/TC287 Technical Commission completed its activity, and in the future it is necessary to orient to the ISO/TC211 norms. In this way all the European countries act that participate in European initiatives in the framework of the building of the European geoinformation infrastructure. As for the future, all the member states of the European Union, including newly associated countries are considered in this respect. The USA, Canada and Australia overrun Europe; their NGIIs being built in the 90’s. As a basis, FGDC norms had been taken. Although clearinghouses were built on these norms, at present a changeover to the ISO norms is being discussed. Canada as well as the USA may be taken as example. Moreover, the project of the global geoinformation infrastructure (GSDI) rests upon the ISO norms.
The ISO formulates norms of the general character. In virtue of these norms, specific states then make their national norms/standards. Although they take national specifics into account, they also secure common interoperability. To ensure communication and data and service sharing it is necessary to establish rules for system interface and communication on a more detailed level. The organisation OpenGIS Consortium creates these rules. The OGC participates actively in the preparation of ISO norms and is a member of TC211.
The contribution summarises substantial facts that led to the decision to orient to the ISO norms in the area of metadata on spatial data. The summing up of results following from ISO norm implementation into the national environment and the submission of the new structure of metadata as a proposal for the new standard of metadata on spatial data form then the principal part.

Standardizace metadat prostorových dat a informačních zdrojů obecně má za sebou deset let vývoje. Pro popis obecných informačních zdrojů byl především za účelem zajištění vyšší výtěžnosti relevantních informačních zdrojů dostupných v síti Internet zpracován a dnes do podoby normy ISO prosazen standard Dublin Core. Standardy CEN/TC287, využívané především ve státech Evropy, jsou nahrazovány normami ISO/TC211. Příspěvek se proto v první části zabývá popisem situace v oblasti standardizace metadat a předkládá charakteristiku současného stavu obecně ve světě, v EU a ČR.
Připravovaný projekt budování metainformační infrastruktury (MIDAS-geoportál) jako základ národní geoinformační infrastruktury reaguje a přizpůsobuje vývoj celosvětovým trendům. Evropská Unie v součinnosti s nově přistupujícími zeměmi vytváří koncepci a realizuje a připravuje projekty, které by měly vyústit do vytvoření evropské geoinformační infrastruktury jejíž základnu budou tvořit jednotlivé národní geoinformační infrastruktury členských států EU (včetně nově přistupujících). Proto za faktor úspěchu při budování národní geoinformační infrastruktury v ČR jednoznačně považujeme aktivní začlenění do procesu přípravy, tvorby a vývoje na evropské i celosvětové úrovni. Směr vývoje musí být podepřen znalostí obecných principů a strategie především v rámci EU. Národní pravidla proto musí vycházet z pravidel definovaných na úrovni EU a respektovat je. Není možné aby jako dosud vznikala proprietární řešení na základní úrovni struktury dat. Aby byla zajištěna dostupnost dat a informací, komunikace mezi systémy s různou provozní a vývojovou platformou napříč heterogenním prostředím, možnost využití elektronických služeb, atd. musí být definována sada základních pravidel, které zaručí rozvoj standardizovaných komunikačních prostředí. Ne jinak je tomu v oblasti metadat a metadatových služeb.
Prvním krokem a základem metainformační struktury je příprava národní struktury pro metadata plně respektující mezinárodní standardy. Evropské metainformační systémy, stejně jako národní standard metadat a tím i MIDAS, se dosud opíraly o normy CEN/TC287. Technická komise CEN/TC287 ukončila svou činnost a do budoucna je nutné orientovat se na normy ISO/TC211. Tímto směrem postupují všechny evropské státy zapojené do evropských iniciativ v rámci budování evropské geoinformační infrastruktury. Do budoucna se počítá se všemi státy EU včetně nově přistupujících. USA, Kanada a Austrálie předběhly Evropu a jejich NGII byly budovány v 90-tých letech. Za základ byly brány normy FGDC. I když clearinghouse byly postaveny na těchto normách v současné době se uvažuje o přechodu na normy ISO. Příkladem může být jak Kanada tak USA. Rovněž projekt globální geoinformační infrastruktury (GSDI) se opírá o normy ISO.
ISO vytváří normy obecného charakteru. Jednotlivé státy pak na základě těchto norem vytvářejí národní normy/standardy, které přihlížení k národním specifikám ale zaručují obecnou interoperabilitu. Pro zajištění komunikace a sdílení dat a služeb je nutné na podrobnější úrovni stanovit pravidla pro rozhraní a komunikaci systémů. Tato pravidla vytváří organizace OpenGIS Consortium. OGC se aktivně podílí na přípravě norem ISO a je členem TC211.
Příspěvek shrnuje podstatná fakta, která vedla k rozhodnutí orientovat se v oblasti metadat prostorových dat na ISO normy. Nosnou částí je pak shrnutí výsledků při implementaci ISO norem do národního prostředí a předložení nové struktury metadat jako návrhu pro nový standard metadat prostorových dat


Hotař Z.: Datové zdroje pro GIS

Abstract is not available


Jančík P.: Zpřesnění vstupních dat pro modelování ovzduší s využitím mobilního GIS

V současné době existují na pověřených úřadech databáze o středních zdrojích znečišťování ovzduší.Zdroje však nejsou většinou geograficky lokalizované. Podobná situace je u velkých a zvlášť velkých zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou vedeny v centrální databázi MŽP. U nich byla provedena přibližná lokalizace těchto zdrojů. Nejčastěji však podle adresy sídla firmy. Určení polohy těchto zdrojů znečišťování ovzduší tedy může vykazovat chybu až několik stovek metrů.
Data o zdrojích znečišťování ovzduší se využívají zejména pro účely zpoplatňování emisí, ale také jsou tato data často využívána pro posuzování znečišťování ovzduší. Pro tyto účely je nezbytné, aby zdroje znečišťování ovzduší byly správně lokalizované. Data o zdrojích znečišťování ovzduší se zpracovávají do databáze REZZO (tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší). REZZO I (velké zdroje a zvlášť velké zdroje) a REZZO II (střední zdroje) patří mezi největší znečišťovatele ovzduší a proto jsou údaje o těchto zdrojích spravovány důkladně. ČHMÚ zpracovává tyto údaje o velkých z zvlášť velkých zdrojích do digitální podoby včetně lokalizace v souřadném systému S 42. Jak již bylo uvedeno, lokalizace těchto zdrojů znečišťování ovzduší není přesná. Informace (údaje) o středních zdrojích se v současné době shromažďují na úřadech obcí, pověřených výkonem státní správy v podobě „Hlášení o zdrojích znečišťování“. V některých případech jsou tyto údaje o zdrojích vedeny v digitální podobě. Nevýhodou je, že v databázích u těchto zdrojů jsou obvykle obsaženy pouze údaje z Hlášení, chybí zde geografická lokalizace zdrojů. Jediný údaj o lokalizaci zdroje znečišťování je tedy jeho popis a adresa.
V letech 1999 –2002 byla provedena Laboratoří GIS na Katedře Ochrany životního prostředí na FMMI VŠB - TU Ostrava řada modelování a vznikly ucelené studie o stavu ovzduší v rámci území bývalých okresů Bruntál a Opava. Při lokalizaci středních a velkých zdrojů znečišťování ovzduší v okresech Opava a Bruntál pro potřeby těchto komplexních rozptylových studií byly použity ve velkém rozsahu geoinformační technologie. Mimo jiné také pro uvedenou lokalizaci zdrojů znečišťování ovzduší.
Jako vhodná metoda pro přesnější lokalizaci středních zdrojů znečišťování ovzduší se ukázalo propojení GPS přijímače s přenosným počítačem vybaveným softwarem pro GIS (ArcPad firmy ESRI Inc.) - tzv. mobilní GIS .
Další možností , která byla vyzkoušena a v praxi použita, byla lokalizace zdrojů z digitálních ortogonalizovaných leteckých snímků. Zde bylo využito rovněž měření délku stínu pro odhad výšky zdroje (nejčastěji komín nebo vyvýšený výduch) v případech, kdy tato informace nebyla známa.
Jako ideální kombinace pro zpřesnění polohy významných zdrojů znečišťování ovzduší se ukázala možnost lokalizace zdrojů z leteckého snímku doplněná o lokalizaci přímo v terénu pomocí GPS, případně pomocí mobilního GIS. Nejdříve byly lokalizovány zdroje z leteckého snímku. Ty zdroje, které se nedaly lokalizovat ze snímku, byly lokalizovány pomocí GPS a s použitím mobilního GIS přímo v terénu.
Pro lokalizaci méně vydatných malých zdrojů znečišťování a lokálních topenišť, které jsou však významné svým množstvím, byla vyvinuta speciální metoda, využívající analytické možnosti GIS.
Mobilní GIS a další geoinformační technologie umožnily provést modelování rozsáhlého území s dosud nevídanou přesností. Bez nich by nebylo možné modelovat tak rozsáhlé území s takovým počtem zdrojů (řádově tisíce) s lokalizační přesností v řádu metrů až desítek metrů.


Junek P.: Preliminary results of geological mapping in the Cheleken Peninsula, Turkmenistan area using Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer (ASTER) data

The Earth Science Group of Delft University of Technology is involved in research in the Caspian area since 1991. The main goal is to collect data on the impact of sea level change on sedimentary sequences in different time scales and to develop simulation models of fluvial and near shore systems. The two main river systems have been already studied – the modern Volga delta in Russia and the modern Kura delta in Azerbaijan with outcropping offshore Pliocene oil-bearing Paleo-Kura and Paleo-Volga sediments (Productive Series of the South Caspian Basin). A third important South Caspian river system, but not functioning any more, is Paleo-AmuDarya delta in Turkmenistan. The preliminary geological mapping of the Cheleken Peninsula where outcropping Red Series (the coeval equivalents of Productive Series) form the backbone of peninsula was main goal of this study.
High number of geological phenomena – outcropping Pliocene rocks (Red Series), former and recent mud volcanoes, hydrothermal brines rich in Pb and Zn – which can provide significant information to understand sedimentology of South Caspian Basin (SCB) can be found on the Cheleken Peninsula, Turkmenistan.
To test ability of ASTER imagery for mapping of these phenomena and its comparison with other areas located in SCB region was the aim of this research.
For this purpose ASTER Surface Reflectance data (AST_07) were processed. In the first stage all remotely sensed data were geometrically pre-processed (so as to have the same geodetic reference). In the second stage, the different false color composite images and image enhancement techniques were applied to the data and geological photo interpretation was carried out. In the third stage, different band ratio techniques were applied to the data and finally, in the fourth stage, the spectral mapping techniques (as Matched Filtering, ENVI software technique and Variable Multiple Spectral Mixture Analysis, Garcia-Haro – 1999) in order to map different mineral groups were accomplished.
The photo interpretation of enhanced imagery (saturation stretched ASTER 631 bands (as RGB) shows the best results) was useful to obtain basic knowledge of the area and localize main geological phenomena mentioned in literature. Band rationing (ASTER1 / ASTER2) is powerful tool for mapping the Red Series outcrops due its significantly higher values of ratio than other rocks of the Cheleken Peninsula. Different mineral groups (such as AL-OH bearing minerals – Alunite + Phyrophyllite group, Kaolinite group, Muscovite + Illite group; Carbonates + Mg-OH bearing minerals) were mapped using Matched Filtering and VMESMA techniques.
ASTER imagery allowed us to carry out preliminary geological investigation of the area and find encouraging research methods in terms of mapping the main geological phenomena occurring around the peninsula. The results are not confirmed by field spectra or other additional data.
It is important to notice that previously published scientific papers about ASTER data use data only together with further information (field data, airborne hyperspectral data – e.g. AVIRIS) what means that validation of results requires additional spectral measurements in the field or to obtain airborne hyperspectral data.
Petr Junek’s stay at Delft University of Technology was supported by Socrates/ERASMUS scholarship


Kalát J., Halounová L., Volf S.: Posouzení území postiženého hlubinnou a povrchovou těžbou ložisek nerostných surovin pomocí GIS

Oblast severočeské hnědouhelné pánve prošla velkými změnami v průběhu posledních dvou století. Ty jsou důsledkem exploatace ložiska hnědého uhlí hlubinným a zejména lomovým způsobem a následných rekultivací. Vybraná část území této pánve byla zvolena jako modelové území pro projekt zpracovávaný v rámci grantu pro GA ČR – „Vývoj metodiky sledování zemského povrchu v oblastech s intenzivní hlubinnou a povrchovou těžbou ložisek nerostných surovin “. Cílem bylo promyslet a zobecnit postupy tvorby geodynamického modelu takto postižených území.
Podkladem pro řešení byly topografické mapy různých měřítek a stáří. Zájmová oblast se nachází na mapovém listu základní mapy 1 : 10 000 nomenklatury ZM 02 – 32 – 12 . Hlavním prvkem zkoumaného území je jezero Barbora, vzniklé po lomové hornické činnosti. Zdroji informací byly i tématické mapy zájmové oblasti z průřezových období jejího vývoje (důlní mapy, geologické mapy, územní plány) a odborné zprávy, které se vztahovaly k tomuto území. Podkladem pro verifikaci byla letecká fotografie.
V průběhu řešení byly s využitím postupů GIS kvantifikovány hlavní mapové vlastnosti a posouzeny jejich změny a odhadnuty jejich možné příčiny, k nimž v čase došlo. Jednalo se zejména o zástavbu, vodní plochy a toky, silniční a železniční síť a zalesnění.
Pokud jde o vývoj území v čase, lze konstatovat, že k zásadním viditelným změnám zřejmě došlo zahájením lomové těžby (lom Barbora). Důsledkem lomové těžby je zcela nový vzhled krajiny, hlavní orientační body krajiny se zásadním způsobem změnily. Původní funkční využití území, které bylo zaměřeno na zemědělství a zpracovatelskou činnost, se dočasně přeměnilo na funkci těžby. Došlo ke vzniku rozsáhlých ploch, které byly využívány k těžbě a založení nadložních hmot. Po ukončení těžby se funkční využití území opět mění. V důsledku rekultivací těžbou postižených ploch se funkční využití území mění na sportovní a rekreační. Význam postupně dostávají i rekultivací vzniklé zalesněné plochy.
Pozornost je třeba věnovat i problematice širších prostorových vztahů. V území zobrazeném na zvoleném mapovém listu jsme určili 4 oblasti, v nichž lze vysledovat odlišný vývoj. Tento vývoj jsme se pokusili popsat, promyslet a zobecnit. Pro odhad dalšího vývoje území, jeho funkcí a formulaci závěrů je nutné „území pochopit, sžít se s ním a naučit se ho nazpaměť na potřebné úrovni budoucích záměrů“. Obecně je nutno jednotlivé mapové podklady pokládat na sebe a v různých souvislostech přemýšlet o příčinách změn určitých mapových vlastností. Krajina je dynamická veličina. Z jednoho stavu krajiny vyplývá její následující stav. Tento přístup povede k rozčlenění zkoumaného území na různé celky s poněkud odlišným vývojem. Pokud je území poznamenáno báňskou činností, lze na něm očekávat projevy deformace stávajícího terénu i případné jiné vlivy způsobené porušením původních horninových struktur resp. stavbou velkých zemních těles (např. úniky důlních plynů, zápary, konsolidace výsypek a podobně).
Vlivem báňské činnosti dochází v zájmovém území ke změnám v morfologii, hydrologii, v dopravní síti i sídelních útvarů. Dle Horního zákona 44/1988 Sb. §31 odst..5 se území postižené báňskou činností musí uvést opět do náležitého stavu (Organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů, všech pozemků dotčených těžbou. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur). To se realizuje prostřednictvím rekultivačních prací (v základním členění na zemědělské, lesnické, hydrické a ostatní). Část území na mapovém listu ZM 02-32-12 prošla intenzivní hlubinnou i lomovou těžbou. Výsledkem je dílčí změna reliéfu terénu části zájmového území.
V průběhu práce na projektu jsme se pokusili o zobecnění příčin změn zejména s ohledem na geologickou stavbu zkoumaného území a jeho reliéf a shrnuli postupy pro posouzení podobně postižených ploch za účelem predikce dalšího racionálního využití území. V místech, kde již byl zpracován územní plán, se jedná o jeho vyhodnocení z hlediska postupů navržených v tomto projektu, v místech, kde územně plánovací dokumentace ještě zpracována nebyla, mohou tyto navržené postupy přispět ke zkvalitnění tvorby územního plánu.


Kianička J.: SAR Interferometria – nový trend v diaľkovom prieskume Země

This article is about possibilities and higher using of active remote sensing. This problem is connected with SAR radar (Synthetic Aperture Radar). The radar that detects earth surface by receiving and measuring not only time difference and amplitude of reflected signal, but also phase. It is the way to solve problem of resolution in the flight direction and it is possible to receive data in three-place value higher resolution. The radar is called coherent radar and this characteristic is a base condition for using our method - SAR intereferometry. The principal of radar interferometry in digital processing is comparison of corresponding pixels in two images of the same area, acquired in very little different looking angles. This is the way of interferogram generation. Phase difference is closely connected to difference in distance between earth surface and satellite. The goal of the method is a possibility of very high precision measurement of the phase difference.
Topographic mapping with 10 – 15m relative precision, deformation mapping with less then 1 cm precision, thematic mapping based on change detection, and measuring of influences of atmosphere on satellite moving are the field of application of the method.
We can see large possible use of this method; practical data capture with such high precision is difficult, since it is a very sensitive method. Wet surface, snow or vegetation create big changes in surface features in longer time periods, and the method cannot be successfully used. Another problem is in mathematical solutions and algorithms. There are still incompletely resolved steps in data processing (for example phase unwrapping).
Project where we would like to test this method is focused on monitoring of landslides and ground displacements caused by mining activities. Data from satellite ERS 1 and ERS 2 will be used, however ERS 1 is not more in orbit, ENVISAT data will be used in the future. Data processing free software products will be applied and the application testing will be performed making the next part of our project. It evokes a little bit deeper software studying and necessity of good knowledge about mathematical algorithms, but on the other hand, it is a source of more possibilities to calibrate computations and evaluate correctness of results.


Tento príspevok pojednáva o možnostiach a stále rozsiahlejšom využívaní aktívneho snímania v diaľkovom prieskume Zeme. Ide predovšetkým o využívanie tvz. SAR radarov (Synthetic Aperture Radar), čo je typ radaru, ktorý sníma dáta z povrchu zeme pomocou merania nie len času a amplitúdy signálu, ale aj frekvencie a fázy žiarenia. Je to ďalšia generácia radarov, ktorá rieši problém rozlíšenia v smere letu. Tým je možné snímať informácie o povrchu v až o tri rády vyššom rozlíšení ako pri jeho predchodcovi, SLARe (Side Looking Radar). Takýto radar sa nazýva koherentný a je to základný predpoklad aj pre našu metódu, SAR interferometriu. Základom interferometrie je porovnanie fáz zodpovedajúcich si pixelov dvoch SAR snímkou daného územia – vznik interferogramu, získaných pod mierne sa líšiacim depresným uhlom. Rozdiel fáz vyplýva z rozdielnej vzdialenosti medzi daným bodom na zemskom povrchu a jednotlivými anténami. A vlastne tým, čo je na tejto metóde prínosom, je práve vzťah medzi fázovým rozdielom, ktorý sme schopní pri vhodných podmienkach veľmi presne merať, a rozdielom vzdialeností.
Táto metóda nám umožňuje napr. topografické mapovanie s relatívnou presnosťou 10 –15m (to je závislé na presnosti merania dráhy satelitu), deformačné mapovanie s presnosťou pod 1 cm (to je závislé na veľkom množstve faktorov vyplývajúcich z vlastností povrchu zeme, atmosféry a snímaných dát), ďalšou možnosťou využitia je tematické mapovanie založené na detekcii zmien, a štvrtým okruhom je meranie vplyvu atmosféry na družice, čo už ale priamo nesúvisí s diaľkovým prieskumom Zeme.
Vidíme, že teoretické možnosti sú rozsiahle (zo satelitu namerať dáta s presnosťou na cm) ale v praxi dosiahnuť takéto výsledky je veľmi ťažké. V prvom rade ešte stále nie sú vyriešené všetky matematické problémy a algoritmy pri spracovaní. (Stále veľa výskumov a projektov skončí napr. pre nesprávne prevedenie fázového rozdielu do rozdielu vzdialeností) a druhým hlavným vplyvom je vysoká citlivosť tohoto spracovania na vhodné vlastnosti povrchu. (Napr. rozdielna vlhkosť, vegetačný pokryv, nehovoriac už o snehovej pokrývke, nám prakticky úplne znemožnia použiť túto metódu)
Projekt, na ktorom by sme my chceli vyskúšať túto metódu, je zameraný na monitoring zmien zemského povrchu vplyvom zosunov a poklesov v poddolovanom území na severe Čiech v okolí mesta Teplice. Budú použité dáta z európskych satelitov ERS 1 a ERS 2 (Earth Resource Satellite), a keďže ERS 1 už skončil svoju činnosť, do budúcna budeme musieť používať dáta zo satelitu ENVISAT. Ďalšou úlohou projektu je v celom spracovaní nepoužívať algoritmy zabudované do komerčných softvérov, ktoré sú pre náš typ úlohy príliš drahé, ale používať iba vedecké softvéry vyvíjané pod GPU licenciou (prevažne bežiace pod operačným systémom Linux). To samozrejme vyžaduje hlbšie preniknutie do matematických princípov celého spracovania.
V čase písania tohoto abstraktu, sa ale rieši iba softvérová a algoritmická časť projektu. Ešte nie sú k dispozícii vhodné dáta a samozrejme ani výsledky merania. Teda prvým krokom je hlavne testovanie riešenia, vyrobenie spúšťajúcich skriptov, zoznámenie sa a otestovanie riešení vyvíjaných na iných inštitúciách ako na pôde Delftskej univerzity. A tiež, pokiaľ sa podarí zapožičanie alebo dohoda spolupráce na projekte, chceli by sme porovnať riešenie s niektorým komerčným softvérom. Posúdenie vhodnosti tejto metódy na meranie už spomínaných zmien reliéfu nebude ešte k dispozícii. A tiež na začiatku neočakávame pozitívne výsledky, pretože dáta ktoré máme, nespĺňajú všetky kritéria a je ich tiež veľmi málo (Za posledné štyri roky iba 2 vhodné dvojice a jedna dvojica snímaná v tandem móde). Ale aj keby sme nedokázali nahradiť práve v tomto prípade pozemné merania, aj tak bude mať projekt prínos, pretože bude možné postupy a zistené skutočnosti použiť, či už na iné územie a na dátach vyššej kvality, alebo na úlohu iného typu.


Klimánek M.: Prostorové analýzy v GIS Idrisi

At Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, geoanalytic and image processing system IDRISI has been used as a main tool for essential education of students in geospatial technologies since 1993. Raster oriented system IDRISI, in its 14th release (Kilimanjaro) is an innovative and functional geographic modeling technology that enables and supports environmental decision making for the real world. The software is developed by Clark Labs (Clark University, Worcester, Ma, USA). As a non-profit system IDRISI acquired a great many users all over the world. The software is supported by network of 15 IDRISI Resources Centers (IRC); they are situated in Argentina, Brazil, Chile, Czech Republic, Hungary, India, Italy, Morocco, Poland, Slovakia, South Africa, Spain, Switzerland, UK-Aberdeen and UK-Greenwich. IRC in Czech Republic has been established at Mendel University in 1997; it is jointly administered with Technical University Zvolen, Slovakia.
Since than, a lot of remote sensing and GIS data was created and interesting results of practical applications of geospatial technologies were acquired. Educational data concern mainly Mendel University forest enterprise called “Masaryk's Forest“ (10 400 ha), situated north of Brno, that serves as a place of educational and practical training for students. Students obtain general theoretical and practical knowledge of geospatial technologies in “GIS fundamentals” course. At the beginning of practical exercises they familiarize themselves with various spatial data formats, data models and corresponding file structures, as well as with basic GIS functions. Students solve spatial problems using database queries, distance and context operators, cost distances and least-cost pathways, map algebra and database management system. Beside that they work individually on a complex project related to given territory of “Masaryk's Forest“. At these specific territories they can demonstrate their skills and produce operative results. Digital land use map and digital terrain model (DTM) provide basic working data. Forest management maps and numeric data of the forest management plan are also available. Map of tree species composition optimized for a given vegetation zone according to altitude and aspect, model of flood caused by torrent precipitation, or design of new skidding track connected to forest road in a given forest stand, all these tasks represent typical practical outputs of individual student projects. Advanced students are introduced to remote sensing data processing, including multispectral data evaluation, vegetation indices, hard and soft classification methods, fuzzy sets, etc. They also learn advanced GIS analysis methods – multi-criteria and multi-objective evaluation, risk analysis, change and time series analysis, decision support methods and statistical modeling.
The problem of presentation and sharing of “Masaryk's Forest“ digital spatial data has been fixed up by implementing web mapping services (WMS) technology. MapServer of Minnesota University (USA), developed in cooperation with NASA and Minnesota Department of Natural Resources, became an optimal solution. URL of Mendel University Faculty of Forestry MapServer is http://www-ldf.mendelu.cz/mapserv/krtiny/krtiny.html. This MapServer is fully compatible with MapServer of Help Service – Remote Sensing Company in Benesov and with MapServer of Forest Management Institute, Brandys nad Labem.


Geografický informační systém Idrisi ve své poslední verzi 14.0 (Kilimanjaro) patří k převážně rastrově orientovaným systémům, který velmi rychle a kvalitně reaguje na aktuální poznatky z oboru geoinformatiky. Software je vyvíjen v Clark Labs (Clark University, Worcester MA, USA). V roce 1997 bylo ustaveno regionální centrum (IDRISI Resource Center) v ČR a SR, toto centrum je společně administrováno Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně (MZLU v Brně) a Technickou univerzitou ve Zvolenu.
Již od roku 1996 je Idrisi využíváno k výuce předmětu „Základy GIS“ na MZLU v Brně. Za tuto dobu vzniklo mnoho výsledků na poli prostorových analýz, jedná se zejména o řešení praktických úkolů na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny (ŠLP Křtiny), který je účelovým zařízením MZLU v Brně a slouží Fakultě lesnické a dřevařské (FLD) k zajišťování pedagogických, výzkumných, poloprovozních a ověřovacích úkolů. Studenti se v rámci výuky na jednotlivých cvičeních učí řešit úkoly prostorových analýz z oblasti distančních a kontextových operátorů a dále frikční vzdálenosti a metody „nejlevnějších“ tras. Výuka je zakončena samostatným komplexním projektem, který je lokalizován na území ŠLP Křtiny a přináší konkrétní výsledky pro zadané území. Základními pracovními daty jsou mapy využití krajiny (landuse) a digitální model terénu (DMT). Mezi praktické výstupy studentského projektu patří například optimalizace přibližovací trasy při soustřeďování dříví z lesních komplexů v návaznosti na stav cestní sítě, zjištění zaplaveného území při přívalových srážkách nebo při zvýšení hladiny ve vodoteči anebo optimalizace druhové skladby porostů v lesním vegetačním stupni (lvs) určeném zejména nadmořskou výškou a expozicí.
Velkým přínosem byla diplomová práce zpracovávaná (mimo jiné) i v systému Idrisi v roce 2001, která se zabývala vytvořením digitálního modelu terénu pro celé území ŠLP Křtiny (cca 10.400 ha) a následnými analýzami tohoto modelu ve vztahu k lesnickým disciplínám. V současné době je k dispozici přesnější DMT z roku 2002, který vznikl na základě požadavku vyhotovení ortofotosnímků pro obnovu lesního hospodářské plánu (LHP) na ŠLP Křtiny pro další období platnosti (1.1.2003-31.12.2012). Z podkladů DMT jako výstupy existují informace o sklonitosti, expozici a délce svahů, odtokové poměry (následně erozní ohrožení území) a teplotní (či srážkové) mapy pro území ŠLP Křtiny. Pro plnohodnotnější práci s DMT byla do Idrisi importována zjednodušená mapa využití krajiny, vytvořená pro potřeby cvičení v programu Topol v roce 2002. Základem pro vytvoření této mapy byly spektrozonální ortofotosnímky a data z LHP (1.1.1993-31.12.2002).
Závěrem je třeba zmínit, že v současné době je na naší fakultě provozován freewarový (Open Source) mapový server MapServer vyvíjený Univerzitou v Minesottě (USA) v rámci grantu NASA, který byl instalován firmou Help Service - Remote Sensing s.r.o. Na tomto serveru jsou umístěna nejdůležitější digitální prostorová data ze ŠLP Křtiny. Server se stal ihned po uvedení do provozu velkým přínosem pro sdílení digitálních geografických dat jak v rovině horizontální, tedy mezi jednotlivými ústavy fakulty, tak v rovině vertikální, tedy mezi fakultou a studenty, případně veřejností. Internetové adresa serveru je: http://www-ldf.mendelu.cz/mapserv/krtiny/krtiny.html.


Komárková J., Dušek V.: Vzdálená administrace internetových mapových serverů

Geographic information is more and more demanded not only by the business but by the public as well. At the same time, today it is impossible to manage a territory without using GIS. Geographic information systems are quite complicated so Internet map servers (Internet GIS) are spreading rapidly over the Internet. For many people it is normal to use their services. Many schools have introduced subjects concerning Internet GIS.
Nowadays, there are new demands – for example to work or learn at home. Remote administration of Internet map servers belongs to these demands. It is not so easy to implement remote administration because of security restrictions, operating system capabilities, Internet map server’s requirements, speed of Internet connection and many other reasons.
Some practical experience with remote administration of University of Minnesota MapServer, GeoMedia WebMap a Autodesk MapGuide are described. Most of the experience were obtained during the practical lessons of the subject dealing with Internet GIS.


Geoinformace se postupně stávají součástí každodenního života člověka. Nelze si bez nich dnes představit veřejnou správu, komerční sféru ani volný čas člověka. Stoupá potřeba zpřístupňovat je stále většímu počtu lidí bez ohledu na jejich znalosti práce s informačními technologiemi. Také proto neustále roste popularita internetových mapových serverů. Stoupá zájem o využívání služeb mapových serverů jak v komerční sféře, tak ve veřejné správě. V souladu s tímto trendem začínají být do výuky na vysokých školách zařazovány předměty orientované právě na problematiku interaktivního zpřístupňování prostorových dat koncovým uživatelům prostřednictvím internetových mapových serverů.
S postupem času, především se stále rychlejším rozvojem práce doma (tzv. teleworking), stále ožehavěji vyvstává do popředí otázka, jakým způsobem zajistit vzdálenou administraci internetových mapových serverů a jednotlivých webových aplikací. Stejný požadavek přitom vznáší i distanční vzdělávání.
V obou případech je požadována možnost vzdálené administrace serverů, tedy plnohodnotné práce administrátora a správce webových aplikací na dálku. Všechny servery přitom musí být dostupné a fungovat 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu, s minimálními výpadky provozu, což je samozřejmý požadavek v případě komerčního provozu či veřejné správy (z tohoto hlediska ji lze chápat jako komerční provoz), ale přeci jen stále ještě méně častý v případě škol.
Možnosti vzdálené administrace mapových serverů jsou zatím postupně zkoušeny v rámci výuky předmětu Interaktivní prezentace dat, kde posluchači pracují se třemi konkrétními programovými balíky: University of Minnesota MapServer, GeoMedia WebMap a Autodesk MapGuide. Vzhledem k počtu licencí jsou pochopitelně jednotlivé produkty (konkrétně GeoMedia WebMap a Autodesk MapGuide) k dispozici v omezeném množství. Toto omezení nezpůsobuje příliš problémů při řádné výuce. Avšak vzhledem k tomu, že předmět bude nabízen v distanční formě výuky, je možnost vzdálené práce posluchačů naprostou nezbytností. Ustoupit se dá spíše z požadavku neustálé dostupnosti serveru.
Možnosti vzdálené administrace přitom komplikují nejen vlastnosti a omezení jednotlivých mapových serverů, ale také bezpečnostní opatření používaná v jednotlivých počítačových sítích. Firewally jsou dnes používány nejen pro ochranu celých sítí, ale někdy i pro ochranu jednotlivých počítačů. Proxy servery jsou také stále rozšířenější. Tato a mnohá další bezpečnostní opatření ztěžují možnost vzdálené správy serverů, protože je vzhledem k požadavkům na ochranu a bezpečnost informačních systémů nelze obcházet či zrušit.
Dalším důležitým a nezanedbatelným faktorem je rychlost připojení k Internetu. Rychlost nemůže být omezujícím faktorem pro práci. Je proto potřeba věnovat při hledání vhodného způsobu pro vzdálenou administraci internetového mapového serveru pozornost také této skutečnosti.
Možnosti vzdálené administrace jsou také výrazně ovlivněny operačním systémem, na kterém je daný internetový mapový server provozován.
Porovnání možností vzdálené administrace jednotlivých mapových serverů (University of Minnesota MapServer, GeoMedia WebMap a Autodesk MapGuide), resp. webových aplikací nad nimi vytvořených, a shrnutí některých dalších okolností, které mohou vzdálenou administraci ovlivnit (převážně negativně), je náplní příspěvku. Možnosti vzdálené administrace jsou porovnávány především z hlediska přístupu uživatele k serveru, možnosti práce v grafickém rozhraní, organizace práce většího počtu osob a bezpečnosti vzdáleného přístupu. Příspěvek shrnuje poznatky získané při práci se třemi výše uvedenými mapovými servery. Neklade si však za cíl být zcela detailním návodem, jak vzdáleně spravovat jednotlivé mapové servery.


Konecny G.: Mobile Mapping as seen from German experiences

Abstract is not available


Kozieł Z.: Multimedia and interactive methods in presentation of terrain relief

The turn of the 20th century is characterised by an easy access to computer equipment, which results in the creation of numerous atypical and undesirable examples, as almost anybody has the capacity to make maps. This situation is further exacerbated by the fact that the objectionable examples are followed and imitated.
What further contributes to the deterioration of the aesthetic form of the visual information coded in maps is the increasing deficiency of the methodological aspect. There are various causes of this undesirable tendency. For instance, there is a widespread conviction among the users of computer networks that if maps are available on the network, they must be correct. The assumption is induced by the admiration for technological possibilities which leads to overlooking even the most evident shortcomings (Cartwright 1998). An average network user, searching for up-to-date information, pays no attention to the methodological aspect. Despite its undeniable serviceability, the INTERNET, possibly the greatest technological achievement of the 20th century, facilitates the undesirable process of copying.
Distinguishing between 'correct' and 'incorrect' examples is further hindered by ever growing data resources which are difficult to navigate even for an experienced internaut. Similarly, increa-singly unsatisfactory quality can be observed in contemporary examples of printed maps, for instance physical maps, where hypsometry constitutes the essential content. This is true of both wall-maps and movable maps in the form of separate sheets or in atlas maps.
With a view to increasing the role and significance of the map in its traditional form, geo-composition can effectively integrate it with virtual data bases, thanks to which cartography and geoinformation systems will become complementary rather than mutually exclusive. With the aim of combining tradition with modern means of information transfer, geocomposition may greatly contribute to manifesting the high standing of contemporary maps, the significance of which has been diminishing due to exaggerated fascination with stricte digital representations, which are often of little value.
While iconic geocompositions are anything but new (every atlas typically contains purposefully designed full-page plates), heterogeneous geocompositions proper (polymorphic) can be consider-ed a new syncretic kind, in which the characteristic properties of the constituent elements come together and merge. The syncretism of geocomposition, evident in the fact that its elements can have many functions and many interpretations, is manifested in its gestalt perception, without the need to individuate particular constituents, which often – in the case of the lack of ability to make assessments or carry out detailed analyses or syntheses – can be a considerable asset of this kind of information transfer.
At the present level of the advancement of digital communication technologies, geocom-position – as a typical of natural sciences semiotic universe, which, more than any other, broadens the cognitive horizon – is a specific kind of semiosis. Within the conception of geocomposition as semiosis, apart from aesthetic-philosophical questions, are comprised, first of all, purely pragmatic considerations which concern the designing and realisation of the kind of information transfer thanks to which new, hitherto unavailable knowledge can be obtained. Although a reference should be made at this point to the theses following from the triadic-trichotomic theory of sign advocated by Ch. S. Pierce (cf. Bense 1980), they are not particularly useful or effective in the actual work on geocomposition which comprises praxeological elements of the modelling of selected features of terrain relief.
The validity of the dual meaning of the term geocomposition is given in the chapter "Videographic Geocomposition – the TATRAS". The chapter discusses the most important aspects of selected methods of terrain relief representation and the possibilities of videographic support for cartographic representations.
The Tatras, when it comes to the diversity of the terrain relief, are undoubtedly the most scenic region of Poland, which accounts for their tourist attractiveness. The attractiveness of this region is caused also by numerous other reasons, which have kept inspiring artists and researchers for a long time, and contributed significantly to the increase in the number of various studies concerning the area. Among these works, there are prominent cartographic studies, a modest part of which have been used to design a videographic geocomposition.
Questions that arise at this point concern the factual relationships between the issues exa-mined here, i.e., geocompositions as videographic representations and geocompositional-visual aspects of modelling terrain relief.
Bearing in mind that numerical models of terrain should be appropriately viewed in the perspective of the advancement in computerisation, the approach adopted here seems adequate, though terrain relief modelling is only one of a number of aspects which are largely dependent on the increasing potential of computer equipment and software. In the case of terrain relief representation, apart from the technical capacity to produce the simulation of the third dimension, of great importance is the method used, as it is taken to be a constituent and an indispensable element of geocomposition. The method, being the keystone which connects geocomposition with geocompositional-visual aspects of relief modelling, suggests a dual conception of the term geo-composition. This concerns, of course, also many other components of the natural environment, however, the case of terrain relief examined here, due to the multiplicity of cartographic methods of representation, is particularly evident.
It is the method, and in particular the cartographic method of representation, that has led to accepting the thesis according to which - just as in the case of the choice of graphic means of expression necessary to create any geocomposition - the choice of colour tints (including light-and-shade effects) or the construction of the legend on the map of terrain relief are incidental, and the motivation for particular choices is usually provided post factum as stemming from the limitations of the hardware and software.
Moreover, one should be aware of the evolution of geographical concepts, taking place under the influence of new methods based on computer systems, especially if they concern the real world – here: terrain relief. New terminology in many important aspects of life where these systems have already found their application, may be conducive to increased interest in quantitative models and spatial information (Egenhofer et al. 1999).
A question arises concerning the relationship between geocomposition and cartographic editing.
Both in traditional and in digital cartography, the making of the original of a map, together with its publication (generating), comprises several important phases. All the preliminary work concerns especially the establishing of editorial assumptions. However, in the case of digital maps, included, for instance, in multimedia atlases, two phases seem of particular importance. The first is the numerical editing, which orders digitally coded graphic forms. The second is the integration of the numerical code, necessary for an adequate and purposefully arranged composition. These two phases are the most important in constructing a geocomposition and its characteristic features (Baranowski 1996).
On the other hand, in analogy to changing composition schemas used in maps (in the past usually very simple), which were always contingent on the technological advancements in typo-graphy, the compositional schemas concerning terrain relief kept changing too. This validates the thesis according to which the analysis of the changes in the manner of representing terrain relief allows the researcher to draw plausible conclusions concerning the typographic technology employed, as well as conclusions concerning technology in general (Mahoney, Carstensen, Campbell 1991). Confirming cartographic examples abound.
Worth mentioning is also the fact that whereas in the past the methods of representing terrain relief on maps were determined by rules, purposefulness, and, first of all, technological capacities, nowadays the order of the above conside-rations could be reversed. It is not only a question of technological capacities, but also purposefulness and rules, the latter two being often overlooked.


Kožuch M., Stanková H., Čerňanský J., Kianička J.: Vytvorenie fotomapy povodia rieky Kysuca na podklade obrazových záznamou družice SPOT

The goal of this project was the creation of Kysuca river basin orthophotomap in the scale 1 : 50 000 on the basis of SPOT satellite digital images. The process of orthorectification requires very precise knowledge of the image geometry and exterior orientation of the each scene row. We didn't have any special software for processing of satellite images, so instead of digital orthorectification we used transformation with large number of control points. This procedure is commonly used in data processing for GIS applications.
For transformation we chose big amount of control and check points, which covered entire mapping area. These points we identified on the Basic maps of Slovak Republic in the scale 1 : 25 000. We chose only the points with stable location like the centers of crossroads, bridges and corners of isolated buildings. The points were distributed evenly in the valleys and on the ridges, so they observed the terrain surface. For the matching of SPOT scene to S-JTSK coordinate system we used 5th degree polynomial transformation. Resulting residuals on the control points didn't exceed 20 m. This accuracy is sufficient for the mapping in the scale 1 : 50 000 and it correspond with SPOT image resolution.
In the next step we tested the suitability of satellite imagery for digitalization of Basic maps elements. The best identifiable were the forest boundaries and we could well recognize also the forest roads with light surface and 1st and 2nd class asphalt roads. But for the enhancing of other elements, especially of 3rd class roads and railways, we had to use edge operators in digital image. Because of poor contrast we couldn't map small watercourses. Built-up areas were also problematic, because they have very heterogenous surface and this large number of different small elements were under the resolution threshold of SPOT image.
Satellite images processing appered as more difficult (theoretically and also practically) as common photogrammetric processing of aerial images. By using of polynomial transformation with large number of control points we could georeference original SPOT image, which was later used for vectorization of roads, railways and forest boundaries.

Cieľom práce bolo vyhotoviť ortofotomapu horného úseku povodia rieky Kysuca po Čadcu v mierke 1:50 000 na podklade panchromatického digitálneho obrazového záznamu družice SPOT.
Ortorektifikácia digitálneho obrazu uvedenej SPOT scény ale predpokladá veľmi presnú znalosť geometrie snímania a vonkajšej orientácie každého riadku. Keďže sme nemali k dispozícií špeciálny softvér na spracovanie družicových scén, ortorektifikáciu digitálneho obrazu sme nahradili transformáciou s využitím veľkého počtu vlícovacích bodov. Išlo o postup, ktorý sa bežne využíva pri spracovaní dát do GISu.
Pre uvedenú transformáciu bolo nevyhnutné veľké množstvo vlícovacích ako i kontrolných bodov, ktoré museli pokrývať celé mapované územie. Ako podklad sme využili základné mapy SR mierok 1:25 000, na ktorých sme identifikovali časovo stále a polohovo nemenné body ako stredy križovatiek ciest, mostov a rohov osamotených budov. Body boli rozmiestnené rovnomerne v údoliach a na chrbátoch tak, že zachovávali priebeh terénu. Celkový počet vlícovacích bodov pokrývajúce štyri mapové listy základných máp SR mierky 1:25 000 dosiahol 53, kontrolných bodov bolo na každom mapovom liste tri. Na polohové priradenie scény SPOT do súradnicového systému S-JTSK sa potom využila polynomická transformácia piateho stupňa. Vzhľadom na uskutočnené polohové priradenie scény možno považovať dosiahnuté zvyškové chyby na kontrolných bodoch za vyhovujúce. Zvyškové chyby z neortorektifikácie nepresiahli 20 m. Uvedené chyby z hľadiska polohovej presnosti možno pokladať za dostatočné pre účely mapovania v grafickom rozlíšení máp mierke 1:50 000 a zodpovedajú rozlišovacej schopnosti scény SPOT.
Ďalšou úlohou bolo vyskúšať vhodnosť satelitného digitálneho obrazu pre priamu digitalizáciu jednotlivých prvkov základnej mapy SR mierky 1:50 000.
Pri digitalizácií polohovo priradeného obrazu sa ukázalo, že najlepšie na digitálnom georeferencovanom obraze bolo možné identifikovať hranice lesných porastov. Veľmi dobre bolo možné taktiež rozoznať aj lesné cesty so svetlým povrchom a asfaltové cesty prvej a druhej triedy. Pre zvýraznenie ďalších prvkov polohopisu, hlavne cesty tretej triedy a železnice, však musel byť digitálny obraz upravovaný. Ako metóda úpravy obrazu nevyhnutná na vizualizáciu líniových prvkov sa využila hlavne metóda zvýrazňovania hrán obrazu s využitím hranových operátorov. Kvôli slabému kontrastu s okolím nemohli byť mapované malé vodné toky. Problémovou kategóriu boli aj areály sídiel. Takéto areály sa vyznačujú veľkou variabilitou svojho povrchu, takže zo scény SPOT ich nebolo možné správne identifikovať. Rozlišovacia schopnosť scény SPOT v type prostredia sídiel totiž nezachytáva množstvo malých rôznorodých objektov v sídlach, ktoré sú pod hranicou priestorového rozlíšenia scény SPOT s veľkosťou pixela 10 m.
Spracovanie družicových obrazov sa ukázalo ako pomerne náročné. Je zložitejšie po teoretickej aj praktickej stránke ako v súčasnosti bežné fotogrametrické spracovanie leteckých snímok. Využitím polynomickej transformácie piateho stupňa na veľký počet vlícovacích bodov bolo možné georeferencovať pôvodný obraz SPOT scény, ktorá sa neskôr použila na vektorizáciu polohopisných prvkov ciest, železníc a hraníc lesa, pre vytvorenie rozlišovacej schopnosti základných máp SR mierky 1:50 000.
Výslednú fotomapa povodia rieky Kysuca po Čadcu tvorí polohovo priradený obraz scény SPOT a topografické prvky asfaltových ciest, železnice, ľudské sídla (čiastočne prebraté zo základnej mapy SR 1:25 000) a hranica záujmového územia (prebratá zo základnej mapy SR 1: 25 000)


Krůta T.: geoDB - databanka s dobrým úrokem (F)

GeoDB - the geodetic databank is being developed for the sake of storing, administrating, updating and archiving geodetic (and in a more general sense) graphical spatial data.
Storing - the geoDB is provided with tools for the data transfer from the file systems to the relational database. During the transfer, the data are checked both as the contents is concerned and topologically. The order is the basic unit for the work with the data. Together with the data, many additional pieces of information are stored that are useful in the data administration.
Administration - geoDB offers an immense support in the data administration. The merging of orders into homogeneous maps. Exports of both the contents and spatial sections or the stored orders. Finding out the information of the origin and accuracy of the data.
Updating - proceeds to a large extent automatically, while even the decisions dependent upon the operators, are supported by means of the geoDB to a maximum degree. The geoDB offers all the data available, and basically, this tries to offer different solutions from which the operator may choose only. The updating begins with the export of the bases data and ends with the back processing of these data after the updating in the field.
Archiving - none of the data stored is ever deleted from the geoDB. This is said not to be valid. The geoDB fully maintains the data history in a form of the time interval of validity. At the same time, it offers the tools for a comfortable orientation in the time intervals of the data and for the export of data of arbitrary time interval.


GeoDB - geodetická databanka vzniká kvůli ukládání, správě, aktualizaci a archivaci geodetických (a obecněji grafických) prostorových dat.
Ukládání - geoDB má nástroje pro převod dat ze souborových systémů do relační databáze. Při převodu jsou data kontrolována jak významově, tak topologicky. Základní jednotka pro práci s daty je zakázka. S daty je zároveň uchováváno mnoho doplňkových údajů užitečných při správě dat.
Správa - geoDB poskytuje mohutnou podporu při správě dat. Slévání zakázek do bezešvých mapových děl. Exporty obsahových i prostorových výřezů či celých zakázek. Zjišťování informací o původu a přesnosti dat.
Aktualizace - aktualizace dat probíhá do značné míry automatizovaně, přičemž i rozhodnutí, která jsou závislá na člověku, jsou ze strany geoDB maximálně podporována. GeoDB poskytuje všechny dostupné údaje a v podstatě se snaží nabízet různá řešení, ze kterých člověk pouze vybírá. Aktualizace začíná vydáním dat - podkladů - a končí zpětným zpracováním těchto dat po aktualizaci v terénu.
Archivace - žádný vložený údaj není nikdy z geoDB vymazán. Říkáme, že je zneplatněn. GeoDB plně uchovává historii dat v podobě časového intervalu platnosti. Zároveň nabízí nástroje pro pohodlnou orientaci v časových intervalech dat a pro export dat z libovolného časového intervalu.


Kudrnovský E.: Softwarová řešení informačních systémů o území v České republice

The main present trend of GIS in the Czech Republic is the development of the new applications or products for the maintenance of data and the using of simple analysis by the government of regions. These applications are named “the information systems about area”. In the year 2002 were used more then 15 Information System about Area (ISA) in the Czech Republic and some of them have the fixed place in the market of the geoinformation technologies.
The ISA can be classified for example by the environment, by the extent of regions, the platforms, the strength of used tools or by the openness ISA. The conference paper is focused at the present software solving of information systems in the Czech Republic, at its classification and at the possible trends of a next development this sphere of GIS.

Za posledních deset let zaznamenaly geografické informační systémy (GIS) v České republice obrovský rozmach. Pominula doba, ve které byly GISy převážně nástrojem na pořizování prostorových dat. Hlavním trendem je v současné době zejména vývoj nových aplikací, které usnadňují správu dat a provádění jednoduchých analýz na úrovni spravování územních celků v rámci státu. Těmi aplikacemi jsou právě tzv. informační systémy o území (ISÚ).
Polovina 90. let minulého století znamenala počátek vývoje českého softwaru pro informační systémy o území, které si postupně vydobyly pevné místo na trhu moderních geoinformačních technologií v České republice. V počátcích vývoje vznikaly samostatné „izolované“ systémy podporující pouze své formáty dat. Se stoupajícími nároky uživatelů stoupá i operabilita, schopnosti a využití ISÚ, jsou neustále formulovány jejich standardy apod.
ISÚ v České republice jsou specializovanou skupinu geografických informačních systémů, zaměřenou na správu a prezentaci geografických dat určitého území. Lze je tedy definovat jako organizovaný počítačový systém hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý zejména ke správě a prezentaci prostorových dat, jejichž použití je součástí řízení určité územní jednotky. ISÚ se používají ke správě územních celků veřejné správy a samosprávy, chráněných území či průmyslových areálů. K tomuto účelu se používají jak jednoduché prohlížečky (ArcExplorer, Topol Viewer at.) tak i specializované systémy, které nabízí více nástrojů a tedy i více možností využití. Tento příspěvek je zaměřen právě na tuto skupinu softwarového řešení ISÚ.
Trh s ISÚ v České republice v současné době nabízí řadu softwarových řešení ISÚ zejména od domácích společností. Ke konci roku 2002 bylo na trhu v České republice k dispozici více než 15 softwaru ISÚ. Více než 20 % trhu ISÚ zaujímá produkt MISYS, jeho největším konkurentem je systém GISel. Dalšími produkty významnými v rámci celé republiky jsou T-MapViewer, CityWare či BASET. Ostatní produkty jsou rozšířeny nahodile, zejména v regionech působnosti producenta nebo v organizacích, kde se využívá software, na jejichž platformě běží daný ISÚ. Konkrétní údaje o rozšíření jednotlivých ISÚ nejsou známy, společnosti si je chrání. A není divu, vzhledem k takové konkurenci jsou tyto informace přísným obchodním tajemstvím. Odhadem lze říci, že ISÚ v roce 2002 používalo ve veřejné správě a samosprávě 30-40 % možných uživatelů. Takže v tomto odvětví má geoinformační trh stále obrovský potenciál.
Tato řešení lze klasifikovat podle prostředí, rozsahu území, síly používaných nástrojů či softwarové platformy. Softwarová řešení ISÚ se dělí podle uživatelského prostředí na lokální, Intranetové a webové. Dále se ISÚ klasifikují podle rozsahu území na ISÚ velkých správních celků, na sídelní ISÚ, na ISÚ průmyslových areálů či na ISÚ ostatních územních jednotek. Podle síly používaných nástrojů se ISÚ softwarově dělí na prohlížecí, vyhledávací, editační či analytická ISÚ. Posledním uváděným hlediskem je samostatnost ISÚ, dle kterého je možné ISÚ klasifikovat na dvě základní skupiny – platformní a samostatné (soběstačné). S tímto hlediskem souvisí i formáty dat a projektů, které se používají v prostředí informačních systémů o území a které se kategorizují dle použití na formáty vlastní (základní), importovatelné a exportovatelné. Jejich možnosti použití v daném ISÚ, ať je to import či export dat, udává schopnost informačního systému pracovat jako „otevřený GIS“.
Příspěvek je zaměřen na současný stav softwarového řešení informačních systémů v České republice, na jejich klasifikaci a možné trendy dalšího vývoje.


Kuzník J., Horkavý Ĺ.: Praktické nasazení informačních technologií v dopravě

Information technologies applications to locating vehicles, based on GPS solutions, have grown massively in the last couple of years, triggered by the GPS signal release for civil sector. Since then, GPS receivers of appropriate accuracy (the accuracy in the order of metres is satisfactory for transport applications) have been available on the market for reasonable prices. New achievements in wireless data transfer with the help of GSM have made it possible to transfer the vehicle position data to remote stations, thus providing for dispatcher tracking or possibly control of vehicle movements. In addition to the above two features, good maps, containing data about the road network, places of settlement and other relevant data, are necessary for the system to function properly.
Created on the basis of the above described conditions, the motorist software systems can be subdivided into the following groups according to their application:
· traffic recording systems,
· vehicle tracking systems,
· navigation systems, and
· logistic systems.
GEPRO, besides others, is involved in this field of information technologies, too. Working in collaboration with various reputable firms, we have developed a series of systems which are now being proved in various practical applications.
In this paper, it is our intention to present some of successful applications serving for vehicles tracking and securing, creation of driver’s record books and operation of company vehicle fleet, and an emergency vehicles navigation system. We will also try to outline the further development of the information system applications to transport.
The systems described in this paper are all used in practice by a few operators. In our opinion, the following practical pieces of experience from the systems actual operation may be of interest for participants:
- reduction of fuel consumption in the vehicles provided with GPS (aware of being monitored, a driver moves more fluently and according to rules);
- savings in fuel consumption and savings in vehicle running costs (no on-the-side routes and no roundabout routes);
- analyses of the usage of working time by drivers;
- analyses of the business routes economy (comparison on a map basis of the single vehicle routes over the particular period of time);
- automatic (on the basis of fuel cards) and manual processing of refuelling data;
- combination of the vehicle electronic tracking and guarding;
- premium discounts in the case of the electronic guarding application to a vehicle; and
- the service of driver’s record books electronic creation via the internet.
Other themes of technical nature connected with the systems application in practice may also be of interest:
- protection or detection of the GPS aerial eclipse;
- identification of single drivers;
- entering additional information referring to the particular route (such as a job order number);
- recording further vehicle operational data (cooling zone temperature, instantaneous consumption, open door detection);
- solution for GPS signal failures, nonsensical data handling;
- quality of the solution technical parts (dust, vibrations and high/low vehicle temperatures);
- vehicle board navigation displays (advantages and disadvantages);
- and some others.
Application of information technologies has shown to be a way to time, money and labour savings in transportation. Such applications provide for bringing this sector to quite a new quality level. Developing solutions, we put emphasize on links between and among these solutions and on providing hardware as well as complete servicing.

Poslední dobou se začíná velmi prudce rozvíjet uplatnění informačních technologií v dopravě využívajících určení polohy vozidla na základě technologie GPS. Tuto vlnu nastartovalo uvolnění signálu systému GPS pro civilní sféru. Od té doby se dostávají na trh cenově přijatelné přijímače signálu GPS s potřebnou přesností Ta v případě použití v dopravě postačuje v řádu metrů. Současně s tím prudký rozvoj technologie bezdrátového přenosu dat pomocí GSM přináší možnost přenášet zjištěnou polohu i mimo vozidlo. Možné je tak dispečerské sledování, případně řízení pohybu vozidel. Třetí ne nevýznamnou složkou, potřebnou pro správnou funkci systému, využívajícího zjištěné polohy vozidla je i kvalitní mapový podklad, obsahující potřebné údaje o silniční síti, místech osídlení a další, pro motoristickou veřejnost potřebné údaje.
Na základě těchto podmínek je možné vytvořit softwarové systémy, plnící potřeby motoristů. Tyto systémy můžeme rozdělit do základních skupin podle použití:
· evidenci provozu vozidel
· sledovací systémy vozidel
· navigační systémy
· logistické systémy
Společnost GEPRO se mimo jiné věnuje i této oblasti informačních technologií. Při řešení komplexních systémů spolupracujeme s řadou renomovaných firem a na základě této spolupráce vnikají systémy prověřované v řadě provozovaných aplikací.
V tomto referátu se Vám pokusíme představit některá úspěšně používaná řešení pro sledování a chránění vozidel, tvorbu knihy jízd, celopodnikový systém provozu vozového parku i navigační systém například pro záchrannou službu. Dále se pokusíme nastínit další možnosti vývoje informačních systémů do vozidel.
Systémy v referátu popisované jsou nasazené v praxi u několika provozovatelů. Pro posluchače mohou být zajímavé některé praktické zkušenosti z reálného užívání systémů, např.:
- snížení spotřeby vozidel, ve kterých je nainstalováno zařízení GPS (řidič si uvědomuje, že je jízda zaznamenána , jezdí plynuleji a podle předpisů)
- úspory pohonných hmot a režie vozidla (odpadají černé jízdy a zajížďky)
- analýza využití pracovní doby řidiče
- analýza hospodárnosti služebních jízd (porovnání jízd jednotlivých vozidel v určitém období na mapovém podkladu)
- zpracování čerpání pohonných hmot automaticky (z benzínových karet) a ručně
- kombinace elektronického sledování a střežení vozidla
- slevy na pojistném vozidla v případě využití služby elektronického střežení vozidla
- možnosti poskytování služby tvorby elektronické knihy jízd po internetu
Zajímavá jsou i další technická témata související s praktickým provozem:
- ochrana, resp. detekce zastínění antény GPS
- identifikace jednotlivých řidičů
- zadávání doplňujících informací k jízdě (např. číslo zakázky)
- zaznamenávání dalších hodnot provozu vozidla (teplota v chladícím prostoru, okamžitá spotřeba, detekce otevření dveří)
- řešení výpadků signálu GPS, ošetření nesmyslných dat
- kvalita technických součástí řešení (prach, otřesy a vysoké resp. nízké teploty ve vozidle)
- způsoby řešení navigačního displeje v autě (výhody a nevýhody)
- a jiné
Ukazuje se, že využití informačních technologií v dopravě je cesta k úsporám času peněz i lidské práce a zároveň možnost dosažení celkově nové kvality v tomto oboru. Důraz navíc klademe na vzájemnou provázanost jednotlivých řešení a vytvoření systému nejen technického vybavení ale i komplexnosti poskytovaných služeb.


Mandrla V.: GIS pro zpracování statistického výkazu o stavu uhelných zásob

V souvislosti s tvorbou digitálních výpočtů zásob černého uhlí jednotlivých dolů OKD a ČMD a.s. vyvstala nutnost vyřešit problematiku zpracování Ročního výkazu o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin Geo (MŽP) V 3-01.
Právní normou, která ukládá povinnost jej zpracovat je Zákon ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 44/1988 Sb., který určuje potřebné právní úkony spojené s průzkumem, otvírkou , těžbou ložiska a jejím ukončením příslušným státním orgánům a podnikatelským subjektům.
Účelem tohoto statistického zjišťování pro Český statistický úřad je zjišťování a sledování stavu a pohybu zásob a ekonomických údajů jejich využívání pro potřeby hodnocení vývoje, stavu a hospodaření se zásobami nerostných surovin ve vlastnictví ČR jako podklad pro zpracování souhrnné evidence a makroekonomických údajů pro hodnocení a ochranu nerostného bohatství ČR.
Zjišťovanými ukazateli jsou: Identifikační a základní údaje o ložisku; údaje o těžbě, zásobách, pohybu zásob; ekonomické údaje o vynaložených nákladech, množství a hodnotě prodané suroviny.
Okruhem zpravodajských jednotek jsou Všechny subjekty zabývající se těžbou a evidencí výhradních ložisek nerostů na území ČR bez ohledu na vlastnické vztahy.
Formou statistického zjišťování je výkaz. Použitá metoda je tzv. vyčerpávající zjišťování. Periodicita statistického zjišťování je roční. Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou je do konce února následujícího roku.
Orgánem provádějící statistické zjišťování je Ministerstvo životního prostředí .
V podmínkách OKD je garantem zpracování výkazu odbor ODMG - hlavní geolog příslušného důlního podniku a organizace IMGE - správce stávajícího systému HUZ - Hospodaření s uhelnými zásobami.
Doposud si zpracování výkazu vyžaduje značný podíl ruční práce spočívající ve vynášení údajů do zásobových papírových map, odečítání ploch bloků zásob z map, jejich ruční zadávání do výkazu a pod.
V posledních dvou letech došlo k velkému pokroku ve zpracování digitálních výpočtů zásob na Dolech Paskov, ČSM, Darkov, Lazy . Bylo zahájeno i zpracování na Dole ČSA.
Tyto výpočty zpracovaly OKD, DPB a. s. a Báňské projekty a.s. ve vzájemné spolupráci. Jako základ je použiváno softwarové řešení odboru výpočtu zásob. Do dvou letech budou všechny doly disponovat digitálními zásobovými mapami v měřítku 1 : 5000, které jsou základní podmínkou pro automatizované zpracování výkazu.
Cílem řešení je minimalizovat časovou náročnost zpracování, zlepšení operativnosti a
uživatelského komfortu.
Řešení navazuje na systém HUZ Hospodaření s uhelnými zásobami, který je schopen tento výkaz vytvořit po ručním zadaní potřebných dat. Tento systém byl vytvořen v roce 1986 pro centrální zpracovaní dat na sálových počítačích. Jeho nevýhodou je, že neumožňuje načítaní dat z digitálních map, není uživatelsky přívětivý a operativní. Nelze jej efektivně rozšiřovat o další funkce, aktualizovat atd.
Systém vytvořený v odboru výpočtu zásob OKD DPB PASKOV je založen na nadstavbě naprogramované v jazyku Visual Basic databáze ACCESS f. Microsoft , a obecném CAD software Microstation V8 f. BENTLEY, přip AUTOCAD f. AUTODESK.
K propojení s databází se využivá standart ODBC.
Základem jsou digitální zásobové mapa v měřítku 1 : 5000, které jsou aktualizovány jednou ročně. Tyto mapy obsahují bloky zásob, které jsou propojeny s údaji o blocích v tabulce Blokzevs – základní evidenční údaje o blocích v databázi výpočtu zásob.
V samostatné hladině výrubů jsou plochy těžeb uhlí pro daný rok, obdobně i plochy těžebních ztrát (plošných – plochy, které nelze zpřístupnit otvírkou) a technologických ztrát (část mocnosti sloje ponechané v nadloží, která je nad výškou nasazené mechanizované výstuže a pod.). V samostatné hladině jsou i případné odpisy zásob z důvodu např. geomechanických jevů, nepříznivého geologického vývoje sloje a pod.
Po interaktivním zadání potřebných údajů pak proběhne záloha dat stávajícího výpočtu zásob a aktualizovaný výpočet tonáže bloků, těžby, ztrát a odpisů pro daný těžební rok.
Následně lze spustit jako samostatnou aplikaci Výkaz GeoV3. Program je ovládán pomocí dialogových panelů formou postupných kroků. Uživatel jen potvrdí správnost identifikačních dat organizace, případně aktualizuje změny.
Data z aktuálního a původního stavu jsou automatizovaně načtena z příslušných databázových souborů, spočteny rozdíly tonáže způsobené těžbou, technologickými a plošnými ztrátami, odpisy, zpřesněným geologickým a těžebním průzkumem. Výsledky jsou uloženy v příslušných tabulkách a následně zahrnuty do požadovaných sestav výkazu..
Součástí aplikace je modul pro správu dat, který řeší archivaci dat databáze, souborů DGN, resp DWG zásobových map, souborů DOC, XLS programů WORD, EXCEL atd.
Statní správa a to nejen ložisek nerostných surovin by měla být efektivní. Efektivitu v dnešní době lze zajistit jen využitím moderních informačních technologií. V důsledku toho je neproduktivní elektronicky vyplňovat výkaz, který je pak nutno vytisknout na papír, opatřit razítky a podpisy, zaslat poštou příslušnému úřadu, který jej následně přepisuje pro jiný subjekt do digitální podoby a následně zpracuje ve svém softwaru.
Řešení je dnes k dispozici, jmenuje se formát XML a je dnes standartním řešením databází. Je součásti i ACCESS 2002.
Ideální stav je dnes možno realizovat, stačilo by, kdyby potřebný XML formulář státní organizace byl zaslán konkrétní osobě, vyplněn do požadované podoby, softwarově zkontrolován z hlediska správnosti vyplnění, opatřen elektronickým podpisem odpovědné osoby , zašifrován a emailem odeslán.
Pro vyspělý svět je to realita, pro naši státní správu bohužel sci-fi. Jak ještě dlouho? Ministerstvo Informatiky přece již nějaký pátek existuje


Maršík V.: Využití standardů OpenGIS při návrhu architektury GIS Krajského úřadu

Obsahem referátu je rozbor a diskuse návrhu základní architektury GIS Krajského úřadu, která byla publikována v rámci závěrečné zprávy Typové úvodní studie Geografický informační systém Krajů.
Architektura GIS byla navrhována s těmito hlavními cíli:
- Vybudovat spolehlivý a výkonný GIS, jehož provozovatelem bude krajský úřad. Uživateli budou jednotlivé odbory krajského úřadu, organizace zřizované krajem, města a obce, jiné externí subjekty a veřejnost.
- Řešení navrhnout na bázi internetových technologií (XML, SOAP, WSDL, UDDI) a standardech relevantních pro oblast geoinformatiky.
- Dát doporučení služeb, které by byly registrovány jako standardní služby v rámci budovaného projektu „referenční sdílené a bezpečné rozhraní soustavy ISVS“
- Navrhované řešení budovat v duchu přijatého programu rozvoje Národní geoinformační infrastruktury České republiky. Zajistit návaznost na budovanou (evropskou) infrastrukturu prostorových dat. Z pohledu základní architektury systému je proto důležité zohlednit vazbu na MIDAS, důraz na standardy pro přenosové formáty geodat a standardy ISO a OGC.
Důležitou roli v návrhu zastávají standardy OpenGIS Web Map Server Specification a OpenGIS Web Feature Server Specification při publikaci mapových služeb v rámci internetu, metainformační služby a referenční model architektury popsaný v rámci projektu INSPIRE.
V rámci referátu je představena navrhovaná architektura systému i její jednotlivé subsystémy. Jsou diskutovány konkrétní varianty řešení těchto subsystému, a to na bázi řešení komerčních firem nebo na bázi OpenSource projektů.
Taktéž je diskutována otázka bezpečnosti informačního systému a možnosti jejího řešení. Zabezpečení GIS musí být v souladu se zabezpečením celého informačního systému Krajského úřadu a musí být jeho součástí. Navrhované varianty řešení předpokládají využití soustavy firewallů a rozložení jednotlivých subsystémů (serverů, aplikačních serverů, aplikací) do vnitřní sítě a do demilitarizované zóny. Úpravou pravidel komunikace na firewallu je zajištěna dostupnost dat při zachováni bezpečnosti vnitřní sítě. Autorizovaná komunikace směrem do vnějšího prostředí je šifrovaná. Pro uložení a správu uživatelských účtů předpokládáme využívání adresářových služeb, které umožňují delegaci správy na jednotlivé zúčastněné subjekty.


Maršík V., Horák J.: Využití UML modelovacího nástroje pro vývoj TRANSCAT DSS

The main goal of the TRANSCAT project (Integrated Water Management of Transboundary Catchments) will be to create an operational and integrated comprehensive Decision Support System (DSS) for optimal water management of catchments in borderland regions. The project should facilitate an implementation of EU Water Framework Directive.
The process of requirement specifications for the target DSS was made in Unified Modeling Language (UML). The model includes description of basic requirements, classification of end-users and description of interactions between users and the system where the use case diagrams were applied. The second part of the analytical phase of future DSS modeling was the creation of the class diagram.
The final model contains several hundreds of classes and more then one hundred use cases in fifty packages.
The language differences were taken in account in the model. Translation of elements names and descriptions was represented by tagged values. For the specification of differences on the national level were special UML stereotypes introduced. New UML stereotypes were introduced to express spatial character of classes and relationships between them.

Hlavním cílem projektu TRANSCAT (Integrated Water Management of Transboundary Catchments) je vytvoření operativního a integrovaného komplexního Systému podpory při rozhodování (Decision Support System, DSS), který by měl prospět optimálnímu managementu vodního hospodářství v příhraničních povodích v kontextu zavádění Rámcové směrnice EU pro vodní politiku (EU Water Framework Directive).
Pro specifikaci požadavků na systémový návrh budoucího DSS byl použit jazyk UML (Unified modeling language). Formalismem UML byl vytvořen pojmový popis (funkční požadavky), obsahující:
- popis požadavků, které tvoří vlastní zadání DSS v rámci projektu TRANSCAT
- klasifikace všech uživatelů, kteří mohou vstupovat do interakce se systémem
- popis interakcí konkrétních uživatelů se systémem pomocí USE CASE diagramů
Jako druhá nutná součást analytické fáze modelování byl vytvořen pojmový slovník (datové požadavky), obsahující statický pohled na data pomocí CLASS DIAGRAMu.
Vytvořený model zohledňuje kromě popisu stávajících činností a datových sad také Rámcovou směrnici vodní politiky Evropské unie, která významným způsobem ovlivňuje způsob fungování vodohospodářského sektoru.
Z důvodu vlastního zaměření projektu TRANSCAT bylo v rámci modelu nutné zohlednit národní specifika. Překlad názvů jednotlivých prvků modelu do různých jazyků je reprezentován pomocí tzv. „tagged value“. Pro popisy rozdílů v datových sadách na území různých států byl zaveden stereotyp vztahu generalizace. Další stereotypy byly v modelu zavedeny pro potřebu vyjádření prostorové povahy některých modelovaných tříd.
Finální model obsahuje několik stovek tříd a více než sto use case diagramů v asi padesáti balíčcích. Tvorba rozsáhlého UML modelu vyžaduje vhodný CASE nástroj, který práci urychluje a zpřehledňuje. Před vlastním zahájením práce na modelu bylo proto provedeno porovnání dostupných nástrojů tohoto typu. Konečné rozhodování bylo potom provedeno podrobným srovnáním mezi nástrojem Poseidon for UML a mezi Enterprise Architect


Maršík V., Stromský J., Hanzlová M., Horák J.: Prototyp GIS pro projekt TRANSCAT

The main goal of the TRANSCAT project (Integrated Water Management of Transboundary Catchments) will be to create an operational and integrated comprehensive Decision Support System (DSS) for optimal water management of catchments in borderland regions. The project should facilitate an implementation of EU Water Framework Directive.
The TRANSCAT prototype helps to specification of end users for target system and to description of their requirements. The prototype is based on principles of web mapping systems and utilises the Minessota map server. Real data from pilot area of Bela catchment (Jeseniky mountains) are combined with simulated data. Similar, functions of the future system are partially also only simulated. The prototype should promote a communication with end users and creating of more precise proposal of conception and functions of the real system. The incremental development of the prototype will facilitate implementation of the project results.
In September 2003, following basic functions for interactive maps are implemented – visualisation of map layers, their selection, zoom in and zoom out, pan, specification of the scale, selection of a size for the mapping window, change of layer order, information from a selected place.
Quite important aspect of prototype developing is exploring and describing of system features. Some of them are presented in the paper.
We suppose the TRANSCAT DSS would operate with a set of different data. It means that the special attention should be paid to management, control and documentation of data. Layers can be selected in a special window, where they are organised thematically in hierarchical structures. Only selected layers are moved to an actual legend. Metadata for each data set are deposited in database and viewed during the processing of relevant data. It is anticipated to use metadata directly for performance of some functions, e.g. for evaluation of uncertainty connected with the result of data processing. Copyrights are showed to the map window and become a fixed part of the map.
A lot of parameters for visualisation and management of layers are controlled from database. Such solution provides easy management of map composition.
The database also contains the names of every data set in different languages, which facilitate switching language environment of the application.
Next functions will be oriented directly to target activities of end users. In first phase, the activities are only simulated. During the development of the system we anticipated their incremental replacement by real functional elements


Hlavním cílem projektu TRANSCAT (Integrated Water Management of Transboundary Catchments) je vytvoření operativního a integrovaného komplexního Systému podpory při rozhodování (Decision Support System, DSS), který by měl prospět optimálnímu managementu vodního hospodářství v příhraničních povodích v kontextu zavádění Rámcové směrnice EU pro vodní politiku (EU Water Framework Directive). Při specifikaci koncových uživatelů budoucího systému a popisu jejich požadavků pomáhá prototyp TRANSCAT DSS, vytvořený na bázi mapového serveru Minessota. Reálná data z pilotní oblasti povodí Bělé v Jeseníkách jsou kombinována se simulovanými daty, rovněž tak funkční výbava budoucího DSS systému je z části simulována. Prototyp dovoluje lépe komunikovat s uživateli a přesněji navrhovat koncepci a funkce reálného systému. Jeho postupný vývoj umožní snazší implementaci výsledků projektu.
V září 2003 jsou implementovány základní funkce běžné pro interaktivní mapy poskytované mapovými servery – zobrazování mapových vrstev, jejich výběry, zvětšování a zmenšování, posun, definice měřítka, výběr velikosti mapového okna, změna pořadí vrstev, informace z daného místa.
Předpokládá se, že TRANSCAT DSS bude pracovat s řadou různorodých dat, proto byla zvláštní pozornost věnována správě a dokumentaci dat. Vrstvy jsou vybírány ve zvláštním okně, kde jsou uspořádány podle jednotlivých témat hierarchickým způsobem. Teprve vybrané vrstvy se přenáší do aktuální legendy. Metadata ke každé datové sadě jsou ukládána v databázi a zobrazována při práci s danými daty. Předpokládá se, že metadata budou v činnosti systému využita i přímo při provádění některých operací, např. při ocenění neurčitosti spojené s výsledkem zpracování dat. Autorská práva k datům (copyright) jsou zobrazovány do mapového okna a stávají se pevnou součástí mapové kompozice.
Řada parametrů zobrazování a organizace vrstev je řízena z databáze, to umožňuje snadnou správu mapové kompozice.
V databázi jsou rovněž uloženy názvy jednotlivých datových sad v různých jazycích, což dovoluje snadno přepnout jazykové prostředí aplikace.
Další funkce se již zaměřují přímo na cílové činnosti koncového uživatele. V prvním fázi je jejich činnost pouze simulována a při vývoji systému se předpokládá jeho postupná náhrada reálnými funkčními prvky.


Mlčoušek M., Fryml J., Šach F.: Datový sklad IDC UHUL Brandýs nad Labem - poskytování dat o lese prostřednictvím internetových a mobilních technologií

Datový sklad Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem zabezpečuje infromační servis lesního hospodářství. Příspěvek popisuje Informační a datové centrum (IDC ÚHÚL) ve vztahu k zpřístupnění geodat Oblastním plánům rozvoje lesů (OPRL) apod. s využitím Internetový služeb Web mapping services a mobilních technologií přístup přes WAP v rámci WIRELESS přístupu. Příspěvek vychází z praktických zkušeností a na konkrétních úkolech dokumentuje využití DS respektive GIS. Naším cílem je vytvoření IS, který bude skutečným servisem pro širokou lesnickou veřejnost. Tento přístup se neomezuje jen na analytické úlohy DS, ale přes digitalizaci dat, uložení do DS, interpretace a uchopení výsledků DS je zde snaha vytvořit praktický a funkční IS.


Musaoglu N., Seker D., Barut K., Sumen H.: Importance of GIS in municipality administration and the barriers on implementation of urban GIS: Istanbul case

A Geographic Information System (GIS) is an advanced information system which is used at the collection, verification, storage and analysis of the geographic data. GIS is designed to make database transactions, form geographic data queries and make a projection of the geographic data and information. Besides compilation and storage of information wholly, GIS has a management aspect which is through analysing the existing information and using this information in a decision-making process.
In this study Istanbul is chosen as a study area. Istanbul which consists of 27 districts in its municipal area, is not only a metropolis but also one of the the most populated cities in Europe. Due to having many historical places, and being located at the intersection point of two continents, Istanbul is the most important historical and tourist place of Turkey. For Istanbul, there is a high need to constitute an urban GIS, because of its being exposed to a high risk of natural disasters such as earthquake, flood and forest fire; natural environment destruction an unplanned urbanization caused by dense population. Especially, in a disaster situation, ie. after a devastating earthquake, its very important to know how to reach devastated area quickly and how to convey the main needs of people as soon as its possible. In a such condition, a well-designed and constituted GIS help disaster managers and decision-makers to reach appropriorate information quickly and find the most accurate and sufficient solution to these questions. Currently, Istanbul doesn’t have a large scale urban GIS. However, in Istanbul, many organisations are still trying to constitute their own GIS’es for various reasons and Istanbul Metropolitan Municipality (IBB) is one of these institutions. GIS constituted by IBB will be the highest quality information system which will include information about the topography, inclination, geology, geophysics, buildings, population distribution, infrastructure, expressways and other highways, bridges, railways, official institution buildings, emergency state institution buildings, schools, hospitals, open areas, disaster management institution buildings, police stations, etc. By this time, data entry process has been completed nearly by 90%. The main point here is to constitute an essential information system for an effective disaster management planning. In this study, importance of an urban GIS for Istanbul will be demonstrated. Problems which organisations faced in design and use of GIS, will be researched and the results will be held in tables and suggestions will be brought up also.
When a GIS is constituted, poor quality of the collected data, insufficient use of data processing methods, absence of upto date information and impropriety of data formats obstruct the effective use of it. With their inner investments, organisations try to constitute their own systems. Absence of coordination between the organisations leads to a repetitive collection of geographic data. As a result, inconsistency and difference in upto date information and useless repetition requires more time for human resource and an extra financial load to these organisations. In order to define the problem arosen in implementation of GIS and find the solutions, Delphi Method will be used in this study.
The Delphi method is an exercise in group communication among a panel of geographically dispersed experts. The technique allows experts to deal systematically with a complex problem or task. The essence of the technique is fairly straightforward. It comprises a series of questionnaires sent either by mail or via computerized systems, to a pre-selected group of experts. These questionnaires are designed to elicit and develop individual responses to the problems posed and to enable the experts to refine their views as the group’s work progresses in accordance with the assigned task. It is believed that the group will converge toward the "best" response through this consensus process. The midpoint of responses is statistically categorized by the median score. In each succeeding round of questionnaires, the range of responses by the panelists will presumably decrease and the median will move toward what is deemed to be the "correct" answer. The main point behind the Delphi method is to overcome the disadvantages of conventional committee action.


Novotná M.: Řešení projektu „Druhé bydlení v ČR a vztah k jiným formám cestovního ruchu“ pomocí GIS

The second homes represents one of a leisure activity of the urbanized population. The inhabitants of the towns spend a their free time at the cottages, the log cabins or the log houses. This form of the leisure-time utilization is expanded in the Czech Republic very much, it can represent the potential for a tourism in this day and age. We were dealing with these questions in the grant - GAČR No. 403/01/0726 „The second homes in the Czech Republic and the relation to other forms of the tourism“. We evaluated the location of the second homes, cottages, log cabins and log houses in the region Plzeň and we appraised how is possible to an use these localities for the tourism.
We exploited a spatial database and an information technology for the solving of the question. We found the localities of the second homes in elected region. We evaluated various geographical data and we tried out them the different spatial analyses.
The statistical informations of the second homes were processed in the census 1991 and they were found out at the communes. These statistical territorial units favour institutional breakdowns, they are spatially bigger polygons and statistical informations are insufficient for specific spatial analyses in the region. We used another data to the solving of our question. During the preparation of the census 2001 the geographic coordinates each of the building were detected and a file of these points was created in Czech statistical office. The relational database comprises various thematic informations. We used a type of the house number. The second homes, the cottage and log cabin have got different the type of house number. The other informations we found out from a remotely sensed data, an aerial photography and also during a field exploration.
In the second section we dealt with an evaluation of the preconditions for an activity of the tourism. An outcome is a typology and a typological regionalization of the region. Each type has got a different potential at some activities of the tourism.
The potential of the territory for the tourism depends on the preconditions at different leisure activities. We determined these activities and we delineated territorial everyone activity by means of the necessary elementary conditions (Novotná, M. 2003). We delimited the ranges in the GIS, where the elementary conditions were fulfilled for everyone activity.
This way we evaluated 25 leisure activity and we made 25 covers. Next we used the method of the map algebra. It provides spatial sum to covers of all leisure activity. We created a typology areas. The potential of the everyone type was creating by way of the expert assessment.


Druhé bydlení představuje jeden z projevů rekreačních aktivit obyvatel soudobých městských systémů. V České republice je tato forma rekreace velmi rozšířena z dob minulých a může představovat určitý potenciál pro volný cestovní ruch. V rámci grantu Grantové agentury ČR č. 403/01/0726 „Druhé bydlení v ČR a vztah k jiným formám cestovního ruchu“ jsme se zabývali hodnocením rozmístění rekreačních chat a chalup v Plzeňském kraji a posouzením toho, jak by bylo možné využít tyto rekreačních lokalit pro volný cestovní ruch.
V rámci řešení tohoto úkolu jsme využili prostorové databáze a geoinformační technologie. Nejprve jsme se zabývali druhým bydlením a regionální diferenciací rozmístění rekreačních objektů v regionu. Hodnotili jsme různé geografické datové podklady i možnosti zjišťování dat pro tuto prostorovou analýzu.
Statistické informace o objektech individuální rekreace (OIR) byly zpracovány při sčítání v roce 1991 a jsou přiřazeny k základní sídelní jednotce (ZSJ). Tato statistická jednotka je z prostorového hlediska jednotkou elementární. Pro prostorovou analýzu tyto statistické informace nepostačují a je potřeba jejich doplnění terénním průzkumem zkoumaného území za použití GPS technologií.
Údaje o objektech druhého bydlení jsou dále obsaženy také v katastru nemovitostí. Je možné získat počty OIR za katastrální území. Konkrétní rozmístění jednotlivých rekreačních objektů je zakresleno do katastrálních map. Tyto mapové podklady však nejsou vždy v digitální formě, a není možné z nich automaticky získat informace pro jednotlivé lokality. Informace z katastru nemovitostí nejsou tedy pro prostorovou analýzu druhého bydlení přímo použitelné, mohou však pomoci při terénním výzkumu. Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 nebyly informace o rekreačních objektech podrobně zkoumány. Je možno získat pouze údaje o rekreačním využívání bytů a domů, zařazených do bytového fondu.
Jako vhodné datové podklady pro řešení našeho úkolu jsme vyhodnotili také geodata „Definiční body stavebních objektů“, která vznikla v rámci územní přípravy Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v Českém statistickém úřadu. Jedná se o geografickou vrstvu lokalizující stavební objekty s číslem domovním formou jejich definičního bodu. Pro každý bod jsou zpracovány tématické informace, z nichž pro řešený projekt byly užity položky typ čísla domovního a číslo domovní. Na základě položky typ domovního čísla je možné vybrat a přesně lokalizovat rekreační objekty, které nejsou zařazeny do bytového fondu, mají evidenční číslo.
Spolehlivým doplňkovým zdrojem informací se jeví také terénní letecké snímky zpracované do ortofotomat. Od roku 2000 probíhá nejnovější celoplošné snímkování celé republiky, vytvořené ortofotomapy lze získat na katastrálních úřadech nebo na ministerstvu zemědělství, v jehož gesci snímkování probíhá. Pro analýzu rozsáhlých území je tento zdroj informací velmi důležitý, i když v členitém terénu nepostihne veškeré zkoumané lokality, například chaty v lese nebo v hlubokém údolí řeky. Využitím jmenovaných datových podkladů spolu s terénním výzkumem je možné velice podrobně vyhodnotit regionální diferenciaci rekreačních objektů a kvalitně připravit terénní průzkum.
V druhé části řešení projektu jsme se zabývali vyhodnocením předpokladů, které umožňují využít území pro cestovní ruch. Výsledkem je typologie a regionalizace území do typů z hlediska vhodnosti pro různé druhy rekreačních aktivit.
Potenciál území pro cestovní ruch závisí především na lokalizačních předpokladech pro různé aktivity lidí ve volném čase. Chceme-li analyzovat potenciál oblasti pro cestovní ruch (CR), stanovíme nejprve aktivity, které jsou pro studované území vhodné. Dalším krokem je analýza uvedených aktivit a stanovení souboru jednoduchých lokalizačních podmínek, které umožňují uskutečňovat konkrétní rekreační činnosti (Novotná, M. 2003).
Základními datovými zdroji pro toto hodnocení jsou digitální topografické mapy, zpracované v měřítku 1 : 50 000 až 1 : 200 000, dále tématické databáze získané v tomto případě většinou průzkumem v terénu nebo zpracováním různých tématických map. Území vhodné pro konkrétní aktivitu bylo určeno jako průnik nebo sjednocení prostorového vymezení všech elementárních lokalizačních podmínek pro danou aktivitu.
Takto jsme vyhodnotili 25 rekreačních aktivit a získali jsme 25 tématických vrstev. Pro celkové zhodnocení všech lokalizačních předpokladů jsme využili metodu založenou na mapové algebře. Použitím této metody jsme nejprve vygenerovali pro jednotlivé rekreační aktivity rastrové vrstvy tak, že v elementárních buňkách (pixlech) byla kvantifikována vhodnost pro konkrétní rekreační aktivity. Dále jsme vytvořili typologii území z hlediska jeho využití pro CR.
Na základě expertního hodnocení jsme určili vztah jednotlivých typů potenciálu CR k typům lokalit druhému bydlení.


Orlík A., Jančík P.: Modelování hluku v GIS

Hluk je jeden z důležitých faktorů, ovlivňujících kvalitu životního prostředí. Je možno jej pokládat za tzv. fyzikální znečišťování ovzduší. V současné době jsou nejvyšší hodnoty imisních limitů pro hluk upraveny Nařízením vlády 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jejich dodržování lze sledovat měřením. U plánovaných staveb a záměrů je však možno hlukovou zátěž pouze odhadnout nebo modelovat.Věrohodné výsledky měření hluku či hlukové studie jsou důležitým podkladem pro rozhodování při územním, stavebním či kolaudačním řízení v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a dnes velmi aktuálním procesu získávání integrovaných povolení k provozu významných průmyslových technologií (IPPC).Donedávna byly hlavními zdroji hluku v průmyslových aglomeracích podniky těžkého průmyslu. Dnes je však stále významnějším zdrojem hluku v městech doprava.
Modelování hlukové zátěže z dopravy se u nás dnes provádí podle Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (příloha Zpravodaje MŽP č. 3, březen 1996). Ze znalosti intenzity dopravy, skladby dopravního proudu a vlivu budov, terénu a jeho povrchu lze tak stanovit ekvivalentní hladinu hluku na jakémkoliv místě dané oblasti.
Vhodné použití nástrojů pro GIS, v tomto případě prostředí ArcInfo (ESRI Inc., USA), umožňuje efektivně a podrobně řešit problém určení hladin hluku spojitě a ve velkých oblastech se zástavbou a složitým terénem. GIS zde slouží jak pro zadávání okrajových podmínek modelování (terén, zástavba, komunikace s provozem dopravních prostředků), tak pro prezentaci výsledků modelování a v neposlední řadě pro vlastní realizaci výpočtů šíření hluku přes překážky a jeho útlum různými druhy povrchu.
Práce na této problematice je v současné době realizována v Laboratoři GIS na FMMI VŠB – TU Ostrava v rámci diplomové práce studenta oboru Geoinformatika Antonína Orlíka pod vedením Ing. Petra Jančíka, Ph.D.


Patočka O.: Prostorová správa dokumentů v prostředí Internetu (F)

Abstract is not available


Pytel J.: Datové struktury projektu GNU Gama, objektový model "Acyclic Visitor"

First part of the article is aimed to introduce project GNU Gama and data structures which are used in this project. Second part cover informations about model "Acyclic Visitor" (model is explained and compared with other models).

Příspěvek se zabývá projektem GNU Gama a datovými strukturami v tomto projektu použitými. Zvláštní pozornost je věnována modelu "Acyclic Visitor".


Pytel J., Čepek A.: Projekt vyrovnání geodetických sítí GNU Gama

The article is aimed to introduce briefly project GNU Gama and data structures which are used in this project. The article is divided into four parts. First part contains basic informations about project GNU Gama. Second part is introduced into GNU Gama data structures, third part explain using of XML in the project. Last part is involved into project Rocinante.

Příspěvek se zabývá projektem GNU Gama a datovými strukturami v tomto projektu použitými. Je rozdělen do čtyř částí. První část obsahuje základní informace o projektu GNU Gama. Ve druhé části jsou představeny datové struktury, třetí část se zabývá použitím formátu XML v projektu. Poslední část je věnována projektu Rocinante.


Rapant P.: Interoperability: new paradigm for data, software and services delivery and usage

Interoperability is a new buzz world of the last few years, especially for a field of geoinformatics and geoinformation technologies. OpenGIS Consortium, CEN and ISO are developing new standards for interoperability of geodata, geo-software, geo-services, geo-web, etc. The main idea is to facilitate transfer of data between applications developed by different vendors. But, what is the wider context of interoperability in geo-community? Nowadays, one should buy data and software to fulfill its tasks and by updates of data and software from time to time to be up to date. This is very expensive. Interoperability can change this situation: it can bring something called paradigm shift to this field. In fully developed interoperable environment, one need not to by any data or software. He can by only services on as needed basis. This paper will describe present situation and future development in more detail.


Růžička J., Duchoslav T., Horák J., Horáková B.: WebCastle

One of the most important results of GINIE project (Geographic Information Network in Europe) is the system for evidence and searching case studies about practical application of geoinformation technology. The WebCastle system development is coordinated by CAGI, his realisation and operation is arranged by members of Institute of Geoinformatics (VSB-TU Ostrava). The paper informs about the final state of application and provides a review of saved metadata.
A registration of case studies is based on an implementation of ISO 19115 and related ISO norms. We used core metadata and some metadata was added according our needs. Metadata includes: title, abstract, language and character set, geographical extent, topics category, contact data for responsible party/person and also metadata for this description - it means who and when created this record, in what language and record set.
System has editing and searching/review mode for metadata. Full description of case study should be deposit in PDF format and be available by link from the description of metadata.
Live version of the WebCastle system can be found on http://gis.vsb.cz/ginie.


Významným výstupem projektu GINIE (Geographic Information Network in Europe) je systém evidence a vyhledávání případových studií o praktickém nasazení geoinformačních technologií. Přípravou systému WebCastle byla pověřena CAGI, realizace systému a jeho provoz byla zabezpečena pracovníky institutu geoinformatiky na VŠB-TU Ostrava. Příspěvek seznamuje s finálním stavem aplikace a poskytuje přehled uložených informací.
Podstatným krokem je zprovoznění nástroje, který by umožnil vyhledávat případové studie nasazení geoinformačních technologií, prezentovat o nich základní informace a tak napomáhat rozšiřování využívání geoinformačních technologií a jejich úspěšné implementace.
Aplikace se postupně vyvíjela od podzimu roku 2002, v září 2003 se upravuje její design a řeší se další připomínky vznikající při provozu systému, především při vkládání vybraných případových studií.
Evidence případových studií je založena na implementaci normy ISO 19115 a další navazujících ISO norem. Norma ISO 19115, schválená v červnu 2003, je určena pro metadata prostorových datových sad, proto byla při implementaci využita jen její povinná část a některé atributy naopak musely být doplněny (což je v souladu s pojetím normy).
Metadata případových studií tedy zahrnují: název, abstrakt, jazyk a znaková sada (ve které je případová studie zapsána), geografické určení (oblast, ke které se případová studie vztahuje), oblast použití (kategorie použití studie), kontaktní údaje pro osobu a/nebo organizaci (odpovědnou za případovou studii); samostatnou část pak tvoří metadata tohoto popisu, tj. kdo a kdy tento zápis pořídil, v jakém jazyce a datové sadě.
Z dalších objektů jsou v potřebné míře implementovány objekty organizace, osoba a dokument, u kterých se předpokládá těsná vazba na případové studie.
Plný popis případové studie je uložena zpravidla ve formátu PDF a je přístupný odkazem při prohlížení metadat příslušné studie. Samozřejmostí jsou další odkazy na podrobnější popis či vlastní stránky projektu či alespoň organizace, která vytvářela či užívá danou aplikaci.
Webová aplikace WebCastle využívá prohlížecího a editačního režimu. Editovat lze samozřejmě po přihlášení do systému a pouze své záznamy.
Při prohlížení nebo úpravě stávajících metadat je nutné je nejdříve vyhledat. Hledání případových studií je možné podle abecedního seznamu názvů, podle organizace, která má vztah (zpravidla autorský) k případové studii, nebo vyhledáním textového řetězce v názvu studie (jsou přípustné i kombinace řetězců).
Naplňování systému zajišťují především členové EUROGI. V současnosti je v systému uloženo 36 studií, do listopadu 2003 má být uloženo minimálně 70 studií.
V současnosti fungují 3 verze systému – ostrá verze, vývojářská verze a testovací verze. Ostrá verze je na adrese http://gis.vsb.cz/ginie (otestovaná verze s ostrými daty), vývojářská na adrese http://gis.vsb.cz/webcastledev (nová verze k připomínkování, testování a ladění) a testovací verze na verze je na adrese http://gis.vsb.cz/webcastletest (zkušební verze).


Saad A.: Remote sensing and GIS. The contribution of multivarious analysis to the characterization of uranium area. Central Hoggar Polycyclic (Souh Algeria) ....

The methodological progresses as for the performances of remote sensing have generated a multivarious analysis which became operational thanks to the of geographic information system, and to the possibilities of crossing geologic and geophysics data and remote sensing. Indeed, technically, the encrustation, the superposition, the processing of multisources images and the remote sensing data between them or with other geologic variables, is made easy by the development of the geographic information system which is conditioned by a data base. This data base previously established permits to raise the request that we want to bring fore ward. It contains the geologic information and those geophysics in the occurrence the radioactive values of uranium, thorium and potassium 40. Our study area which belongs to the central hoggar polycyclic (In-Azaoua area, southern Algeria), is presented by two differents domains: the precambrian basement and the sedimentary cover. These two domains are separated by an abnormal contact. The precambrian basement and the sedimentary cover are presented respectively by the middle proterozoic, the devonian and the cambro-ordovician which are composed respectively by the metasediment-gneiss and the granite. The aim of this type of analysis is to optimise the thematic interest searched for with the help of the different geologic, geophysics layers crossing them in a simultaneous way. The final result is presented by a thematic map on which we can identify the uranium area.
Keywords: multivarious analysis, data base, radioactive values, central hoggar, polycyclic, uranium area.


Sedlák P., Szczyrba Z.: Zjišťování změn ve využití země města Olomouce pomocí DPZ

Postcommunist towns are characterized by high dynamic of changes in spatial structure. This spatial changes were produced especially by changes of principles of society. Transformation of economy from centralist to market had main role. The changes were shown in the area of study town too. Olomouc belongs among the oldest and the biggest towns in the Czech Republic (more than 100 000 persons).
The territory of town has gone through a lot of changes because of society events at the last ten years. Process of suburbanization plays main role at the last years. The suburbanization generates new increment of urban area, especially in marginal part of the town (resindential areas, hypermarkets and industrial zones). Net of roads passed big changes too. The transportation system adapts new conditions of the territory. Construction of motorways evokes large anthropogenic changes in landscape. The technology of remote sensing is very useful tool for land use detection.
The remotely sensed data appears to be the cheapest, fastest and the most efective source for monitoring of rapidly changing urbanised regions. Data processing allows qualitative and quantitative evaluation of this change and fast map production.
In that case, the main data source were two scenes from LANDSAT. The first image was from LANDSAT 5 TM from 1990 and the second image was from LANDSAT 7 ETM from 2000. In both cases, the spatial resolution was 30 m. The satellite images were georeferenced and then interpreted by the means of digital image processing methods. Digital topographic maps, aerial photographs and fieldwork were other input materials, which extended spectrum of information of study area.
With the comparison of classification of two time horizons it was possible to evaluate and classify the trends in dynamic of spatial transformation in Olomouc at the last decenium. The methods of remote sensing ratify spatial expansion of the town at the expense of agricultural land in the southern part in the east-west direction. The cumulative increment of changes presents hundred of hectares. The new industrial areas on the eastern periphery, new housing construction on the southern periphery and hypermarkets on the west participate on this increment especially. The changes in landscape on southern part of town caused new motorway under construction are very good detectable from comparison of classifications. The analysis from this satellite images were unsuitable for detection change of inner spatial town structure.


Města České republiky se vyznačují vysokou dynamikou změn prostorové struktury. Jejich proměny byly vyvolány především změnami společenských principů. Hlavní roli sehrála transformace ekonomiky z centrálně řízené na tržní. Změny se projevily i ve studovaném území města Olomouce, jenž patří mezi nejstarší a zároveň i největší města České republiky (přes 100 tisíc obyvatel).
Území města prodělalo díky společenským událostem posledního desetiletí výrazné změny. Z hlediska prostorové expanze dochází v posledních letech především k projevům suburbanizace, která generuje nové přírůstky zastavěných částí, především v okrajových zónách města (výstavba nových obytných souborů, hypermarketů, průmyslové zóny). Podstatnou změnu v procesu suburbanizace prodělává i silniční síť, která reaguje na nové podmínky v území. Výstavba rychlostních komunikací a dálnic vyvolává rozsáhlé antropogenní krajinné změny. Při jejich detekci lze kromě tradičních geografických metod použít také metody dálkového průzkumu Země.
Data pořízená metodami DPZ se ve vztahu plocha/cena jeví jako nejlevnější a nejrychlejší datový zdroj pro velká území, nehledě na efektivitu jejich klasifikace a pravidelné snímání daného místa. Snímky pořizované pro multitemporální analýzu vytváří databázi s obrovským potenciálem pro sledování změn ve využití krajiny a pokryvnosti země. Jejich digitální podoba zároveň usnadňuje kvalitativní i kvantitativní vyhodnocení těchto změn a kartografickou prezentaci výsledků.
V popisovaném výzkumu byly hlavními zdroji dat dvě scény družicového systému Landsat. První snímek byl z Landsat 5 TM z roku 1990, druhý snímek pocházel z Landsatu 7 ETM z roku 2000. V obou případech se jednalo o snímky s prostorovým rozlišením 30 m. Jako další vstupní materiály byly použity digitální topografické mapy, letecké snímky a terénní průzkum, které rozšířily spektrum informací o území.
Družicové snímky zájmové oblasti byly rektifikovány do požadované projekce za pomocí identických bodů, jejichž polohu bylo možno určit jak na snímku zájmového území, tak na pomocném snímku, jenž už měl příslušnou projekci. Dosažená střední kvadratická chyba (RMS) byla akceptovatelná. Pro převzorkování byla použita metoda nejbližšího souseda. Rektifikace byla nezbytná pro použití satelitních dat společně s digitálními topografickými daty. Následně byly snímky, zahrnující značně rozsáhlou oblast, oříznuty pouze na velikost zájmového území.
Byla provedena řízená klasifikace, na snímcích byly sbírány trénovací plochy. Následná klasifikace byla provedena na základě rozhodovacího pravidla maximální pravděpodobnosti. Po klasifikaci byly jednotlivé podtřídy spojeny a překódovány do hlavních tříd. Ve výsledku klasifikace bylo poměrně hodně izolovaných pixelů nebo malých skupin pixelů, jejichž klasifikace se lišila od klasifikace jejich sousedů. Proto bylo nezbytné tento „šum“ odstranit. Pro tento účel byl použit majoritní filtr 5×5.
Porovnáním výsledků klasifikační metody byly zachyceny trendy dynamiky prostorové transformace města Olomouc v posledním decéniu. Metoda DPZ prokazatelně dokládá prostorovou expanzi města na úkor tradiční zemědělské půdy, a to v jižním prostorovém segmentu města ve směru východ – západ. Kumulativní přírůstek změn dosahuje řádu stovek hektarů. Výrazně se na těchto změnách podílí jak nové průmyslové zóny na východní periférii, nová bytová výstavba (jižní městská periférie) a hypermarkety v západním městském sektoru, tak především nově budovaný dálniční obchvat na jihu města, který determinuje novou krajinnou strukturu Olomouce. Použitá metoda DPZ není vhodná zejména pro detekci změn vnitřní urbánní struktury města.


Sirotek J.: Laserscanning - rychlý zdroj přesných 3D dat

Revolutionary technology of laserscanning is more frequently than ever used in every-day praxis. This technology allows to aquire geo-spatial data in higher quality and speed, than can be reached by classical surveying or photogrammetric methods. Laserscanning is principally reflector-less pulse distance-meter, working on high frequency (Ten-Thousand Hz).
Typical for laserscanning is:
· High precision
· High density of measured points
· Short time for getting a large amount of data
· Highly automated data processing
Scanners can be divided in two categories: 2D and 3D scanners. Optical part of 2D scanners deflects laser ray only in one plane. To scan areal or spatial objects the scanner must be moved along the spatial trajectory. 2D scanners are usually mounted in plane or helicopter.
2D (aerial) scanners are used for creation of large areas digital terrain models, riverbed mapping, flooding line evaluation and mainly to document line constructions like highways, pipelines and high voltage lines.
Optical system of 3D scanners deflects laser ray in the whole scanners’s field of vision, so the scanner is static. 3D scanners are usually used for terrestrial applications to reach higher accuracy and density of measured points.
3D (terrestrial) scanners are used in architecture, city planing, archaeology, utilities and plant documentation, highway construction, and cubage calculations.
Laserscanning allows to get very detailed data in a very short time in many applications. It is possible to use captured data either in form of “3D point clouds” for visualisation of current state or after tracing or digitising as the base e.g. for projecting proposes.
Laserscanning is dynamically developing, so many new applications of this technology can be awaited.

V posledních letech se stále častěji začíná v praxi uplatňovat revoluční technologie laserového skenování. Tato technologie umožňuje pořizovat geo-prostorová data s takovou kvalitou a rychlostí, které by klasickými metodami geodézie a fotogrammetrie získat nešly nebo jen s velkými obtížemi. Laserové skenování využívá principu pulsního bezodrazového dálkoměru, který pracuje s vysokou frekvencí, řádově v desítkách tisíc Herzů.
Laserové skenování lze obecně charakterizovat těmito základními rysy:
· Přesnost
· Vysoká hustota měřených bodů
· Krátká doba potřebná pro pořízení velkého množství dat
· Vysoká automatizace zpracování měřených dat
Skenery rozdělujeme do dvou kategorií na tzv. 2D a 3D skenery. Optická část 2D skenerů vychyluje laserový paprsek pouze v jedné rovině. Pokud chceme tímto skenerem nasnímat plošný, nebo prostorový objekt, musíme skenerem pohybovat. 2D skenery bývají nejčastěji neseny letadlem, nebo vrtulníkem a jejich skenovací frekvence je obecně vyšší, než je tomu u 3D skenerů.
Proti tomu optický systém 3D skenerů vychyluje laserový paprsek do celého zorného pole skeneru a zůstává proto při skenování v klidu. 3D nebo také pozemní laserové skenery se používají především při pozemním skenování objektů menšího rozsahu a při požadované vyšší hustotě a přesnosti laserových bodů.
2D (letecké) skenery jsou využívány při získávání digitálního modelu terénu větších území, mapování břehů vodních toků, záplavových území a zejména pak při dokumentaci liniových staveb, jako jsou silnice, produktovody, a elektrická vedení vysokého napětí.
3D (pozemní) skenery nacházejí uplatnění v architektuře, urbanismu, archeologii, při dokumentaci složitých technologických a průmyslových provozů, v dopravním stavitelství, při určování kubatur.
Obecně je možné říci, že laserscanning v mnoha oborech umožňuje pořízení velmi podrobných dat během krátké doby měření. Získaná data je možné použít buď přímo ve formě tzv. 3D mračen bodů pro vizualizace nebo dokumentaci aktuálního stavu anebo po částečném zpracování do vektorové podoby jako podrobná data např. pro projektování.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dynamicky rozvíjející se technologii, lze očekávat stále nové a nové aplikace této metody


Souček P.: Formáty nivelačních dat a pořadové vyrovnání nivelačních pořadů

In this article, we would like to present another example of an XML application, namely a unified XML format for describing leveling observations from various types of digital registration units. The DNP format was designed as a basic XML data format used in the project of new complex technology for the processing of leveling observations developed in collaboration with the Land Surveying Office in Prague. In this project, all leveling data from the registration units are converted into the common DNP format that is subsequently used in adjustment and analysis. The software package developed contains the following modules: digital transfer of observed leveling data into the computer, digitalization of the coordinates of leveling points from the map and transformation into projection plane (used only if coordinates are not known), organization of leveling lines and their conversion into the DNP format (and subsequent transformation into XHTML), adjustment and analysis of selected leveling lines and/or leveling networks with optional conversions to DBF format and XLS Microsoft Excel format and graphical outputs.
The software is written in C++ (using expat XML parser by James Clark) and Windows GUI built with C++ Borland Builder 5. All programs (in Czech version only) are available, free of charge, from
http://gama.fsv.cvut.cz/~soucek/archive/nivelace.


V referátu posluchače seznámím s technologií zpracování nivelačních měření a zejména se softwarovým zabezpečením, které k tomuto účelu vyvíjím v rámci svého doktorského studia na katedře mapování a kartografie (ČVUT v Praze, fakulta stavební). Jedná se o komplexní technologickou linku na zpracování nivelačních měření - od registrace dat z digitálních nivelačních přístrojů, přes pořadové sestavení a vyrovnání až ke grafickým výstupům polohového zobrazení a výškového profilu nivelačního pořadu. Softwarový balík "Zpracování nivelačních měření" je tvořen několika samostatnými programy. Hlavní část zpracování se odehrává v programu Nivelace.exe, který je nyní ve vývojové verzi 0.25 a můžete si jej stáhnout na adrese http://gama.fsv.cvut.cz/~soucek/archive/nivelace (samozřejmě i se zdrojovými kódy v C++). Výše uvedené programy jsou postupně testovány v reálných podmínkách na Zeměměřickém úřadě v Praze na odboru nivelace.


Stasik M.: Mobile GIS and Real-Time Enterprise

With the rapid pace of technological change and a relentless demand for innovation, seemingly outlandish ideas of yesteryear are quickly becoming a reality of the mainstream market. In many cases old ideas are revisited, refreshed, and adopted in the new setting. One of the concepts that represents such a trend is the Real-Time Enterprise (RTE). RTE inherits from many existing business concepts including Justin- Time Management or Time-Based Competition. It strives to eliminate time delays between field-based information critical to the enterprise and the management and execution of related business processes.
Dependent on wireless connectivity and mobile devices, RTE is here to stay and represents a major, if not overmarketed, trend in IT. As companies turn their attention to RTE, they are likely to initially focus simply on speeding up and improving familiar business processes. It is, however, only a matter of time before the increasing demand for relevant data will turn attention to the spatial component of enterprise data. If integrated in the enterprisewide information flow, the spatial technology has a chance to be recognized as a factor contributing to lowering operating costs and streamlining management's decision making process.
One of the promising areas in which GIS can benefit the RTE is mobile technology. GIS can be successfully used for planning and executing the spatially disparate network of manufacturers, suppliers, customers, and partners. Accounting for spatial components on every level of business practice translates to potential time savings that begin in the field and propagate throughout the enterprise. Mobile GIS can be used to monitor the status of critical installations, vehicle positions, and shipment locations (and delays!) as well as other spatial information of an ephemeral nature.
This paper outlines areas where GIS in general and mobile GIS in particular can prove invaluable to the cost saving goals of the Real-Time Enterprise. It will discuss promises and concerns related to RTE implementation and the role and future of mobile GIS in connected, wireless environments and will present numerous examples illustrating the topic.


Šantora D.: GPS přijímače pro sběr GIS dat od firmy Leica Geosystems (F)

An essential part of the geographic information systems is their charging with data. The article is inscribed to GPS receivers made by Leica Geosystems which are specially intended for data collection for GIS and possibility of usage of the reference station provided by GEFOS Inc. company.

Neodmyslitelnou součástí geografických informačních systémů je jejich naplňování daty. Článek se věnuje GPS přijímačům od firmy Leica Geosystems, které jsou speciálně určeny pro sběr dat pro GIS, a možností využití DGPS referenční stanice firmyGEFOS a.s.


Šeliga M., Ďergel P.: Metainformační systémy a webové služby

This article should outline the main idea of an metainformation system based upon the web services technology. Discussed will be the architecture, advantages and disadvantages of such an approach as well as the possibilities of further development. At least the practical aspects of using such a system will be described.

V tomto příspěvku bude nastíněna hlavní myšlenka metainformačního systému, postaveného na webových službách. Bude rozebrána architektura takového systému, výhody a nevýhody této architektury a možností dalšího vývoje. Dále budou popsány možností využití takového systému v praxi.


Udržalová Z.: Vývoj Registru sčítacích obvodů ČR

Establish of register was based on the transformation of the state statistical services and the harmonization according Eurostat. The implemented project on the Register of Cenzus Districts is an updated basis for statistical surveys especially in the field of social statistics. In 1998 it’s realization was extend about aplications of technology of Geographical Information System (GIS) above statistical register. It includes geographical and address identifications of all buldings, too. It uses own and administration sources including digital cadastrial and topographical maps. Territorial preparing for the Population and Housing Cenzus 2001 have made the bigger importance of register. The future of register belongs to a communications between the statistical registers and basic registers of public administration. Migration of local data to the central database was finished and since September 2003 on-line access has beginning.

Založení registru bylo vyvoláno na začátku 90. let minulého století transformací státní statistiky na statistickou službu a harmonizací s Eurostatem. Registr sčítacích obvodů vznikl jako aktualizovaná opora pro výběrová a plošná šetření v bytových domácnostech. Byl realizován dle úvodního projektu z roku 1994 a byl rozšířen v roce 1998 o uplatnění technologií geografického informačního systému (dále GIS) nad registrem. Zahrnuje také geografické a adresní identifikace všech budov nad územím České republiky. Využívá vlastní a administrativní zdroje dat včetně digitálních katastrálních a topografických map. Pojetí územní přípravy Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (SLDB), při které se přistoupilo k využití registru jako jednoho ze základních jednorázových nástrojů pro přípravu, zpracování a prezentaci vlastního sčítání, prohloubilo význam územního registru. Mezi koncepční záměry dalšího vývoje registru sčítacích obvodů patří propojování na statistické registry, tvorba registru jako primárního zdroje územních číselníků ČSÚ a propojování na základní registry veřejné správy. V letošním roce je dokončena migrace lokálních dat do centrální databáze popisných a geografických dat, je pokračováno v rekonstrukci mapového serveru a od září 2003 je postupně realizován on-line přístup správců a uživatelů.


Van der Vegt H.: A growing EuroGeographics contributing to Europe’s spatial data infrastructure

Europe is expanding. In the coming years, the European Union will be extended with another 10 countries. These changes more and more stress the need for consistent geographic information (GI), looking across national borders, that can support successful policy making, contribute to better governance and improve services to the citizen.
EuroGeographics as an organisation has also grown. From being an association with its membership coming from the National Mapping Agencies, it has now developed to an organisation which encompasses the Cadastral and Land Administration organisations as well.


Vaníček T.: Charakteristické terénní tvary a jejich vliv na vegetaci a půdní erozi.

From the mathematic point of view there exists several types of terrain formation. This clasification can bee done on the formatiom of basic terrain curves, it means contour lines and lines perpendicular to contour. There exists four types of terrain formations wheather these lines are convex or concave. It is clear that character of terain formation has influence on nature conditions at the place. On several localities it was ans will be enquire dependence of the type of terrain formation and the type of vegetaion on this place.

Z matematického hlediska lze na terénní ploše rozlišit různé typy terénních tvarů. Toto rozlišení bere za základ tvar křivek tvořících vrstevnice a spádnice v daném bodě terénu. Podle toho zda se jedná o křivky konvexní či konkávní lze rozlišit celkem 4 typy terénních tvarů Je zřejmé, že charakter terénu musí mít vliv na přírodní podmínky v okolí daného místa. Na několika lokalitách byla a bude zkoumána závislost terénního tvaru a míry zakřivení vrstevnic a spádnic na typ vegetace rostoucí v daném místě. Též je pravděpodobné, že existuje závislost výskytu půdní eroze na charakteru terénního tvaru vyjádřeném matematicky.


Vaníčková L.: Využití GA při tvorbě plátového digitálního modelu terénu

Digital terrain model (DTM) is important for the civil engineering, for viewing buildings influence on their environment. Therefore it is need for effective model terrain output.
The raster model is the easiest type of DTM. A terrain relief is described by array of vertical coordinates of points. The points are located in a regular raster.
The polyhedry model is the next type of DTM. For polyhedry model a landscape is parceled in smaller plane areas. Usually triangles, quadrangles so as to adjoin to a terrain relief to the nines. The terrain relief is replaced by regular polyhedron with triangle or quadrangle faces.
The plate model has the most effective output . A terrain is parceled smaller areas. No only plane ones. They can be anyway curved.
One of the problems to make the plate model is curvature of the terrain plates so as to continue one another fluently.
Coons area is the most used method of the terrain plates curvatures. It is a quadratic area, which can be written by equation:
R1: z = ax2 + by2 + cxy + dx + ey + g
The area is running for all three points of the triangular plate. First derivation of the terrain is continuous at a border of two plates. These two rulles give 6 equations. By that of we can get 6 Coons area parameters (a,b,c,d,e,g).
There are used triangular plates even quadrangular plates. Fluent curvature of these plates problem is insoluble. We get more then 6 rulles, but the quadratic area have only 6 parametrts, which influence its continuance.
It rise the teoretical problem to continue these plates at least to the best fluently. That means difference right and left derivation of altitude along the arbitrary trajectory at the border of the plate comes to be the nearest to 0.
One of the optimization way to the best fluently continue plates is to use evolution computing methods.
It is possible to use GA (Genetic Algorithms) for finding the best curvature of quadrangular areas.
After substitution four given border points of the plate to the equation R1 we will get 4 equations with 6 parameters.
We will express the parameters a,b,c,d from these equations. By substitution these results to differents right and left derivations at all four sides of the plate we will get 4 equations f1-f4 with two parameters e and g.
We want to find such parameters e and g, for which all four function are the nearest to 0.
We can use GA for finding the optimal parameters g and e.
We will generate a lot of terrain models by this way. We will choose one model from their along some criteria.
It is several problems of to make GA:
To find applicable parameters representation,
invent applicable crossing operator and mutation operator.
We need to find system of make first solving generation, system of selection and current generation projection to next generations. We need to find stop rule for this GA.
Than we are finding expectations of crosssing and mutation by experiments, so that next generation will be improving.
We will choose the best of generated individuals set models from their along some criteria.
We will choose the most fluently model: such plates witch f1-f4 values are the nearest to 0.
The plates of the choosen model must hold:
R will be determined by experiments.
The alghoritm for model finding must be effective, to run generating DTM for resonable time. It will be necessary to provide a lot of experiments for various types of terrain areas and to set GA and its parameters.


Digitální modelování terénu (DMT) je důležité zejména ve stavebnictví. Jinak lze těžko posuzovat vliv budoucí stavby jako prostorového objektu na okolí.
K tomu je potřeba efektivních výstupů modelu terénu.
Takové výstupy nám poskytuje model plátový, který se skládá z elementárních n-úhelníkových plošek (většinou 3 a 4 úhelníkových), které na sebe hladce navazují (pokud tomu není v terénu jinak). Naproti tomu rastrový model terénu se skládá z plošek vytvořených nad pravidelnou půdorysnou obdélníkovou sítí. Tento model nemá dostatečnou vypovídací schopnost tam ,kde se terén místy prudce mění. Trojúhelníkový model terénu aproximuje terén rovinnými trojúhelníkovými ploškami. Tyto plošky na sebe navazují ostře, model tedy není zaoblený na rozdíl od skutečného terénu.
Jedním z mnoha problémů vytváření plátového modelu terénu je zaoblování na sebe navazujících elementárních plátů aproximujících terénní plochu
Nejčastěji používanou metodou pro zaoblování je tzv. Coonsova plocha. Coonsova plocha je plocha kvadratická, lze ji vyjádřit implicitní rovnicí:
R1: z = ax2 + by2 + cxy + dx + ey + g
a která splňuje následující dvě podmínky:
- Plocha prochází všemi třemi krajními body trojúhelníkového plátu.
- Na rozhraní dvou plátů je spojitá alespoň první derivace terénu.
Uvedené dvě podmínky dávají 6 rovnic. Pomocí nich lze vypočítat 6 parametrů Coonsovy plochy (a,b,c,d,e,g).
Praxe však ukazuje, že často je vhodné použít kromě plátů trojúhelníkových i pláty s větším počtem vrcholů, nejčastěji čtyřúhelníkové. Problém
hladkého navazování jiných než trojúhelníkových plátů je v oboru kvadratických ploch neřešitelný. Je zde totiž více než 6 podmínek, které musí daná kvadratická plocha splňovat ale jen 6 koeficientů, které tvar plochy ovlivňují.
Vzniká tedy teoretický problém, jak pláty větší než trojúhelníkové na sebe navázat, když už ne zcela hladce, tak "co nejblíže" hladkosti. To znamená tak, aby rozdíl pravé a levé derivace nadmořské výšky podle libovolné trajektorie v krajních bodech plátu byl co nejbližší 0.
Jedním z možných způsobů optimalizace co nejvíce hladkého napojení plátů je použití evolučních výpočetních technik (EVT). Lze použít genetické algoritmy (GA) pro nalezení co nejlepšího zaoblení čtyřúhelníkových ploch.
Po dosazení čtyř zadaných krajních bodů plátu (jejich souřadnic x, y, z) do rovnice R1, dostaneme čtyři rovnice o šesti proměnných.
Z těchto rovnic vyjádříme proměnné a,b,c,d a dosadíme do čtyř rozdílů pravé a levé derivace na všech čtyřech stranách plátu. Dostaneme čtyři rovnice f1-f4 o dvou proměnných e a g.
My potřebujeme nalézt takové hodnoty e a g, pro které budou mít všechny čtyři rovnice hodnoty blížící se co nejvíce k nule.
Na nalezení optimálních hodnot g a e použijeme genetický algoritmus.
Takhle vygenerujeme velké množství modelů terénu a z nich pak budeme vybírat na základě nějakých kritérií jeden model.
Při tvorbě GA pro vygenerování plátů se budeme potýkat s následujícími problémy:
Najít vhodnou reprezentaci proměnných e,g.
Použít vhodný a výkonný operátor křížení a mutace.
Použít efektivní způsob výběru jedinců z populace.
Nastavit pravděpodobnost křížení a mutace jedinců.
Určit zastavovací pravidlo nebo počet průchodů GA.
Určit systém sestavování nové generace.
Vygenerování startovací populace.
Při výběru nejvhodnějšího jedince z množiny vygenerovaných modelů budeme postupovat na základě určených kritérií. Kritéria určíme tak, abychom vybrali "nejhladší" model. Vybereme pláty takové, aby jejich f1, f2, f3 i f4 byly co nejbližší nule.
Pláty vybraného modelu musí splňovat:
R určíme na základě experimentů.
Algoritmy pro hledání modelu musí být efektivní, aby celé vygenerování DMT proběhlo v rozumném čase. Optimální GA s optimálními nastaveními bude nalezen pomocí experimentů.


Vaniš P.: Vytváření datových souborů pro snížení škodlivých následků povodní

In connection with global climate changes are supposed more numerous extreme climate phenomenon between which also floods belong. Catastrophic floods in years 1997 and 2002 have shown a need of information system for local government and other state bodies. With help of this systém these bodies can find risk areas in inundation zones and inform people.
Research institute of Geodesy, topography and Cartography solves a problematic of model GIS application creation for drawing and actualisation of inundation areas map in scale 1:10 000. Part of this project was also setting of inundation areas map creation process with use of ZABAGED (basic geographic date base) data and technology of inundation lines representation in model with attached cadastral data.
Existing documentation, which is not upkept in digital form, was processed with created technology into unified digital form. At first input data were chosen and then was selected system background. ZABAGED was chosen as map background and MicroStation v. 8 as the systém background. The process for inundation area map data creation and was set and on base of it were created functions not only for creation but also for data administration.
Systém makes possible changing only elements with access of concrete user. This is a big advantage of the solution in universality and possibility to widen data structure for other users. Cadastral data make another part of the systém. They make possible to get information on extension of damage of parcel by floods and building of concrete owners. The systém contains also information on building and area purpose and possible risks derived from this purpose.
Fundamental user base contains water flows administrators, local government etc and bodies of integrated rescue systém. The proposed systém makes possible in unified data model (the same data structure and format) actualise data and extend individual users’ data.
We identify an advantage especially in fact that localisation of inundation phenomenon is created on unified nation-wide and state-guaranteed data systém ZABAGED and cadaster.

V souvislosti s globálními změnami klimatu se předpokládají četnější extrémní klimatické jevy, mezi jejichž důsledky patří i povodně. Katastrofálních povodně v letech 1997 a 2002 ukázaly potřebu informačního systému pro krajské a obecní úřady a další státní orgány, který umožní včasné určení rizikových oblastí v záplavových zónách a také informování obyvatel.
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický od prosince 2001 řeší problematiku vytvoření modelu aplikace GIS pro tvorbu a aktualizaci mapy záplavových území v měřítku 1:10 000. Součástí projektu bylo stanovení postupu tvorby mapy záplavových území s využitím dat ZABAGED a technologie zobrazení záplavových čar v modelu, ke kterému jsou připojena data katastru nemovitostí.
Stávající dokumentace, která není vedena v digitální formě, byla zpracována pomocí vytvořené technologie do jednotné digitální formy. V první řadě byla vybrána vstupní data a následně prostředí pro systém. Jako mapový podklad je využit ZABAGED a celý systém pracuje na MicroStation verze 8. Byl stanoven postup pro tvorbu dat mapy záplavových území a na základě toho, byly vytvořeny funkce nejen pro vytváření, ale i správu dat.
Systémem je možno měnit jen prvky, které jsou danému uživateli zpřístupněny. To má velkou výhodu v univerzálnosti tohoto řešení a možnosti rozšířit datovou strukturu pro případné další uživatele. Zároveň jsou součástí systému data katastru nemovitostí umožňující zjistit míru zasažení parcel záplavami a budov konkrétních vlastníků včetně způsobu využití budov a pozemků a případná rizika z toho plynoucí.
Základní uživatelskou základnu tvoří správci vodních toků, orgány státní správy - krajské a místní úřady a složky integrovaného záchranného systému, kterým systém umožní v jednotném datovém modelu (stejná datová struktura a formát) provádět aktualizace dat, ale i doplnit vlastní data.
Výhodu spatřujeme převážně v tom, že lokalizace záplavových jevů je vytvořena na celostátně jednotném a státem garantovaném datovém systému ZABAGED a katastru nemovitostí.


Vokál R., Kuzník J.: Využití služby webhosting pro potřeby měst a obcí v praxi ČR

GIS MISYS-WEB in the intranet/internet environment
Developed by GEPRO s.r.o. Praha, the MISYS-WEB system is one of the geographic systems suitable for intranet. The system includes the web and graphics servers which operate as a service in Windows NT, Windows 2000 or Windows XP. To use the system, a web browser is sufficient, without any additional installations. The system supports MISYS vector formats (VYK, VTX), and DKM, DGN and SHP formats for publishing in MISYS-WEB. Once translated, DXF/DWG, ARC/INFO and TOPOL vector formats are usable in the system. Of raster formats, RAS, GIF, BMP, JPEG, CIT, TIFF, MrSID, and PCX are supported directly and a wide range of other formats after these have been translated. A set of vector and raster formats, supported by this product, is available for the MapObjects/ESRI library optional use. Access to updated data and minimum requirements for end stations are the chief benefits of the MISYS-WEB, as well as easy maintenance which is provided centrally from one workplace.
Using Graphical and Descriptive Data from the Internet
State and local administration authorities are the example of graphics system users. To use the system, these end users have a few options available, of them two basic being to purchase a web server and graphics information system for their own hardware, and web-hosting. The former method requires high initial costs for purchasing software, hardware and data, as well as for ensuring the software and data maintenance whether by themselves or through supplying companies. The latter method means putting the care for software, hardware and data in the hands of a specialized company.
Experience with providing data for the needs of local authorities
GEPRO firm offers both of the above methods to its clients, or possibly, the combination of them. Purchasing the MISYS-WEB system, an end user can run it on its own hardware using its own data or the data provided by GEPRO. The user solely controls its hardware and software but is also solely responsible for their maintenance, which means that a number of his staff members must be engaged in this work instead of being used more effectively. The majority of final solutions are provided with the passports which have been tailor-made for every particular final user. A user has to maintain his software and data basis (such as databases, raster drawings, vector drawings, documentation, etc.). To avoid this, making use of web-hosting seems to be of advantage. Running the graphics information system on its own hardware, a specialized firm keeps the system and the data the system presents updated, and is also responsible for the system uninterrupted operation. If this is the case, a specialized firm bears the major part of initial costs and no further staff members are blocked on the end user’s side. A specialized firm appoints a server administrator who makes updating as required by a client, using remote-management tools. With the server connected directly to the internet backbone network, the system is secured against failures by means of a back-up server which is ready to take over control should the main server fail.
Such graphics system either runs on the particular URL address and a client can work with it directly, or serves for displaying the graphic information which has been searched for on the end user’s internet sites.
The paper includes the presentation of practical applications in the towns and municipalities over the Czech Republic and assessment of the experience gained from the applications operation up to now.

GIS MISYS-WEB v prostředí intranet/Internet
Jedním z geografických systémů, které jsou vytvořeny technologií pro intranet je i systém MISYS-WEB firmy GEPRO s.r.o. Praha. Systém tvoří vlastní webovský a grafický server, který běží jako služba pod Windows NT, Windows 2000 nebo Windows XP. Pro využívání systému slouží pouze webovský prohlížeč bez dalších přídavných instalací. Pro publikaci v MISYS-WEB jsou podporovány vektorové formáty systému MISYS (VYK,VTX) a formáty DKM, DGN a SHP. Po převodu je systém schopen pracovat s vektorovými formáty DXF/DWG, ARC/INFO a TOPOL. Z rastrových formátů jsou v MISYS-WEB podporovány přímo formáty RAS, GIF, BMP, JPEG, CIT, TIFF, MrSID, PCX a po převodu mnoho dalších. V případě volitelného využití knihovny MapObjects/ESRI je k dispozici celá množina vektorových a rastrových formátů podporovaných tímto produktem. Výhodou MISYS-WEB je zejména možnost přístupu k aktuálním datům a nízké nároky na koncové stanice. Velmi důležitá je také jednoduchá údržba systému, která se řeší centrálně z jediného pracoviště.
Možnosti poskytování grafických a popisných dat na Internetu
Příkladem zákazníků pro grafické informační systémy jsou např. pracovníci orgánů státní správy a místní samosprávy. Aby mohli koncoví zákazníci tyto systémy využívat, mohou si vybrat z několika možností. Jednak si mohou zakoupit nějaký webovský server a grafický informační systém a celé to mohou provozovat na vlastním hardware. Tento způsob klade vysoké nároky na počáteční pořízení software, hardware a dat. Rovněž údržbu dat a software si musí zajistit koncový zákazník a to buď úplně nebo ve spolupráci s dodavatelskými firmami. Dalším možným způsobem provozování takovéhoto systému je svěřit péči o software, hardware i data dodavatelské firmě. Tento způsob řešení se nazývá webhosting.
Zkušenosti s poskytováním dat pro potřeby měst a obcí
Firma GEPRO umožňuje zákazníkům obě možnosti řešení, popř. umožňuje kombinaci obou řešení. Koncový zákazník si může zakoupit systém MISYS-WEB a provozovat na vlastním hardware svoje grafická data, popř. data dodaná firmou GEPRO. Zákazník má hardware i software plně pod svou kontrolou, ale toto řešení přináší větší nároky na údržbu u zákazníka a tudíž váže pracovní síly, které by se daly využít jinde a efektivněji. Součástí drtivé většiny koncových řešení jsou pasporty, které jsou vytvořeny na míru pro koncového zákazníka. Tento software je rovněž potřebné udržovat, stejně jako datovou základnu, kterou využívá (databáze, rastrové výkresy, vektorové výkresy, dokumentace atd.). Jako velmi výhodné se jeví řešení pomocí webhostingu, kde grafický informační systém běží na hardware dodavatelské firmy, která se zároveň stará o jeho aktualizaci a aktualizaci dat, které jsou pomocí něho prezentovány. Stejně tak dodavatelská firma zodpovídá za nepřetržitý provoz takovéhoto systému. Většina počátečních nákladů je přesunuta na dodavatelskou firmu a pro provoz systému není třeba vázat další pracovní síly koncového zákazníka. Provoz systému a aktualizace dat na přání zákazníka provádí dodavatelská firma, která má k tomu určeného správce serveru, který aktualizaci provádí pomocí nástrojů dálkové správy. Server je připojen přímo na páteřní síť Internetu. Provoz systému je jištěn proti výpadkům pomocí záložního serveru, který přebírá řízení v případě výpadku na hlavním serveru.
Takovýto grafický systém běží potom na příslušné URL adrese a zákazník s ním pracuje přímo a nebo daný systém slouží pro zobrazování grafické informace, která se vyhledává na Internetových stránkách koncového zákazníka.
V rámci příspěvku budou ukázány konkrétní aplikace pro města a obce v ČR a vyhodnoceny zkušenosti s dosavadním provozem aplikací.


Voženílek V.: Geoinformatická gramotnost

(Geo)information technologies have impacted most scientific fields. Geography takes part in this progress and educates new generation of decision makers which will be able to apply the latest scientific outcomes in many branches of science, society and landscape. This situation strongly requires geoinformatic literacy. The geoinformatic literacy consists of geographic, cartographic and informatic literacy. There are two main ways of applying geoinformatic literacy in geographic practice - awareness and using. A current multidisciplinarity in geographic applications requires awareness of fundamental knowledge of geoinformatics and their technologies. Geographers need either to understand GI-experts (involved in projects) or to process procedures of geoinformation technologies (GIS, GPS, remote sensing, geostatistics etc.).
Key words: literacy, geoinformatics, geography, education.

Při rozvoji informačních technologií reagují jednotlivé složky společnosti odlišným způsobem. Zatímco řada aspektů informačního rozvoje je geoinformatiky přijímána jako nezbytná či dokonce samozřejmá nutnost, v profesní činnosti je zavádění informačních mnohdy nepochopitelně nedostatečné. Přitom v běžném životě se odborníci zavádění informačních novinek víceméně nebrání (mobilní telefony, kreditní karty, fax, vyhledávání dopravního spojení na internetu atd.). Geoinformatika jako nový vědní obor již není neznámým pojmem a nemusí odborníky o svých přednostech a přínosech přesvědčovat. Ovšem pro bezchybné a efektivní využívání geoinformačních technologií existuje řada bariér. Důsledek tohoto stavu je však velice varující. Příspěvek seznamuje s pojmem geoinformatická gramotnost, analyzuje její složky a vymezuje základní úrovně.


Vrátný M.: Služby státního mapového centra jako součást portálu veřejné správy

State Maps Centre (SMC) represents a set of specific services that in simple manner makes available the state maps artwork and associated information to the users of the government information systems and possibly to public. The usage of the map services is based on the Digital Geoinformation Library (DGL), which is defined by Open GIS standards. The goal of DGL is to create common platform for geographic services.

Hlavní náplní Státního mapového centra je jednoduché zpřístupnění státních mapových děl a dalších souvisejících informací uživatelům informačních systémů ve veřejné správě a popřípadě i veřejnosti. Tyto služby jsou využívány řadou aplikací ve státní správě a v oblasti bezpečnostních složek.


Vrba R.: GeoInformační portál (GI-PORT) Jihomoravského kraje

The project GI-PORT has been created under a demand of the Department of Regional Development of the Southern Moravia Region in January 2003. The original intention was only putting the results of the questionnaire investigation of the municipalities of the Southern Moravia Region into the relation database and creating the primary quieries. After carrying out of the detailed analysis the system has been developed.
Since all the mentioned named data are spacely localized and at the beginning of the year Arcl MS has been provided for at the Section of Informatics so that a complex geo - information system has been named geo-information portal of the Southern Moravia.

Projekt GI-PORT vznikl na základě požadavku odboru regionálního rozvoje Jihomoravského kraje v lednu roku 2003. Původním záměrem bylo pouhé uložení výsledků dotazníkového šetření obcí Jihomoravského kraje do relační databáze a vytvoření základních dotazů. V polovině roku 2003 byla přijata myšlenka vytvoření komplexního informačního portálu, který byl rozšířen o databáze neziskových organizací a výstupy z analýzy zaměstnanosti na území kraje..
GI-PORT obsahuje ucelené informace o obcích v rámci území kraje. Informace jsou rozděleny do jedenácti základních okruhů:
· základní údaje obce
· předpoklady rozvoje obce
· doprava
· dostupnost služeb
· zdravotnická péče
· školství
· sociální péče
· cestovní ruch
· kultura
· technická infrastruktura
· podnikání
Dále obsahuje detailní údaje o neziskových organizací a podnikatelských subjektech.
Vzhledem k tomu, že všechna výše jmenovaná data jsou prostorově lokalizovatelná bylo využito Mapového serveru pro grafické znázornění výsledků, ale i pro vyhledávání. Byly definovány základní vazby geoprvku se stávajícími daty.
Aktuálně se řeší systém aktualizace dat, přičemž technicky je již funkční


Zedníčková D.: Územní plánování a GIS v podmínkách Jihomoravského kraje

1. Metodika digitálního zpracování územně plánovací dokumentace obcí
· praktická ukázka využití územně plánovací dokumentace vytvořené dle Metodiky dÚPN O
· uživatelské úlohy
2. Jednotný postup digitálního zpracování ÚPO pro GIS
3. Grantové programy Jihomoravského kraje
· Příspěvek na zpracování územních plánů obcí
· Digitální zpracování územního plánu obce pro GIS
4. ÚTP (územně technické podklady) a ÚPP (územně plánovací podklady), komunikační rozhraní obcí a kraje, příprava na implementaci Nového stavebního zákona – územně analytické podklady na různých úrovních